Co je to devizový trh a jak vlastně funguje?
štítky Měnová politika Studium čtení na 3 minuty
Devizový trh je trh, na kterém se obchoduje s bezhotovostní formou cizích peněz. To znamená, že peníze mají podobu pouze vkladů na účtech v cizích měnách. Naproti tomu valutový trh je trh, na kterém se obchoduje s cizími penězi, ale už v hotovostní formě. Klientskou formou valutového trhu může být například obyčejná směnárna. Ta je volně přístupná každému, kdo chce obchodovat.
Největšího obratu a největších zisků se ale dosahuje na mezibankovní formě devizového trhu, kam má přístup pouze centrální banka a velké obchodní banky. Na tomto trhu se můžeme setkat s několika formami obchodníků.
Související
Jedním z nich je dealer.
Ten obchoduje na trhu sám za sebe, tedy za banku, ve které je zaměstnán. Pokud chce být dealer při uzavírání obchodu anonymní, využije služeb brokera a tím zakryje svůj obchodní trend. Dalším obchodníkem je tedy broker. Broker je pouze zprostředkovatelem obchodu mezi dvěma dealery. Pomáhá tomu, kdo chce prodat, najít někoho, kdo koupí a naopak. Broker dostává příkazy typu – nakup co nejlevněji milion dolarů. Jeho ziskem z tohoto obchodu je pak výnos z poplatku za zprostředkování. V dnešní době jsou skuteční brokeři vytlačováni brokery elektronickými, kteří jsou levnější a najít prodávajícímu kupujícího dokáží stejně kvalitně.
Posledním obchodníkem je tzv. marketmaker.
Marketmaker je dealer, který se zavazuje na požádání v pracovní den zakótovat devizový kurz. Marketmaker nemůže zakótování kurzu za žádných okolností odmítnout. Zakótovat kurz znamená, že konkrétně pro nás kurz vytvoří. Sdělí nám kolik za kolik je ochoten prodat a kolik za kolik je ochoten nakoupit. Tato kótace může být dvoucestná nebo jednocestná. Dvoucestná kótace znamená, že marketmakerovi dopředu neprozradíme, zda budeme nakupovat nebo prodávat. Jen řekneme, že budeme obchodovat například jeden milion euro. On nám tak vytvoří kurz, který bude spravedlivý na obě strany – pro nákup i prodej konkrétní sumy peněz. Naproti tomu u jednocestné kótace marketmaker dopředu ví, že chci milion euro například prodat. Kurz, který zakótuje, pro mě tedy bude nespravedlivý a mnohem méně výhodný. Proto když je nějaká šance, že by marketmaker mohl odhadnout zda chci nakupovat či prodávat a zakótoval by mi tak jednocestně, využiji služeb brokera. Marketmaker pak neví s kým skutečně obchoduje a je nucen zakótovat dvoucestně a pro mě spravedlivě.
Dalším důležitým pojmem je spread.
Spread je to, na čem vydělává marketmaker. Spread je rozdíl mezi nákupním a prodejním kurzem. Spread tedy ovlivňuje moje náklady na uzavření obchodu. Čím je spread širší, tím jsou vyšší moje náklady a zároveň vyšší i výnosy marketmakera, se kterým obchoduji.
A na čem spread tedy závisí, když je pro nás tak důležitý?
Spread závisí na velikosti obchodované částky – s některými sumami se obchoduje častěji než s jinými. Pokud je suma příliš malá nebo příliš velká, marketmaker může mít dodatečné náklady ze zpětného prodeje nebo nákupu. Aby si tyto případné náklady vynahradil, zakótuje nám se širším spreadem. Spread dále závisí na celkovém denním obratu s danou měnou. Čím vyšší denní obrat, tím užší spread. Dále závisí na riziku spojeném s danou měnou. Pokud je riziko veliké, například kvůli velké proměnlivosti kurzu, spread bude širší.
V neposlední řadě je spread velice citlivý na riziko.
To znamená, že při měnové krizi, kdy marketmaker obchodovat nechce, ale musí, roztáhne spready až na prohibitivní úroveň. Tím dosáhne svého – s nikým obchodovat nemusí, protože při takovém spreadu nikdo obchodovat nechce a zároveň splní svou povinnost zakótovat kurz za všech okolností.
