Dohoda o provedení práce

Dohoda o provedení práce (dále jen DPP) je nejjednodušší smlouvou, na základě kterého lze konat pro někoho závislou práci mimo pracovní poměr.

Dohoda o provedení práce (dále jen DPP) je nejjednodušší smlouvou, na základě kterého lze konat pro někoho závislou práci mimo pracovní poměr.

Hlavní výhodou oproti pracovnímu poměru je, že zaměstnavatel není povinen zaměstnanci rozvrhnout pracovní dobu (§ 74 odst. 2 ZP). Tím pro zaměstnavatele odpadá občas obtížný či dokonce nemožný úkol kontrolovat dodržování pracovní doby zaměstnance.

Dohodu o provedení práce je třeba sjednat písemně, jinak je neplatná (§ 77 ZP)

Dříve se DPP používala především v případech, kdy zaměstnavatel potřeboval vykonat dílčí práci, která s hlavním předmětem jeho činnosti souvisela pouze nepřímo. DPP se tak uzavírala jen na určitý časový úsek a její předmět byl naplněn v okamžiku, kdy zaměstnanec práci řádně vykonal. Za výkon mu pak náležela sjednaná odměna. Dnes se pro svou flexibilitu DPP často používá jako náhrada pracovní smlouvy, kdy se sjednává na dobu neurčitou nebo na dobu delší než jeden rok. Při tom je však třeba pamatovat na podmínku, že zaměstnanec nesmí na základě DPP odpracovat pro konkrétního zaměstnavatele více než 150 hodin za kalendářní rok (§ 75 ZP).

Maximální limit pro výkon práce (150 hod/rok) je nutno chápat jako předpokládaný rozsah práce, a proto jeho překročení nemusí nutně znamenat neplatnost dohody samotné.

Pro DPP se použijí ustanovení zákoníku práce upravující výkon práce v pracovním poměru, to však neplatí pro odstupné, pracovní dobu a dobu odpočinku, překážky v práci na straně zaměstnance, skončení pracovního poměru a odměnu (§ 77 odst. 2 ZP). Tato zaměstnanecká práva tedy nejsou garantována zákonem a musejí být výslovně sjednána v DPP, jinak zaměstnanci nepřísluší.

Nesmíme ale zapomenout na ustanovení § 74 odst. 1 ZP, které zaměstnavatelům ukládá povinnost zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. To znamená, že by zaměstnavatel neměl DPP zneužívat na úkor práv zaměstnanců, která jsou lépe chráněna v rámci standardního pracovního poměru založeného pracovní smlouvou.

V souvislosti s reformami pracovněprávních předpisů v průběhu roku 2011 je možné očekávat prodloužení maximální možné odpracované doby ze 150 hodin/rok teoreticky na 300 hodin/rok i více či jiné řešení, které dodá DPP více požadované pružnosti.

(právní stav aktuální ke dni 13.2.2011)

 

Reklama

Témata

Daň z příjmu zaměstnanců

Daňové přiznání musí v praxi v řadě případů podávat i zaměstnanci. Zaměstnavatel může za...

Zdanění našich příjmů

Během roku můžeme mít příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), samostatné výdělečné činnosti,...

Vánoční testy

Pro konec letošního roku jsme si pro Vás připravili daňové, právní a finanční testy, kde si...

Jak na úřady?

Přestože za zaměstnance zpravidla vyřizuje daňové záležitosti zaměstnavatel, tak se naprostá...

Děti a finance

Rodiny s dětmi jsou státem podporovány nižším zdaněním a státními dávkami. Daňové zvýhodnění...

Reklama
Reklama

Invalidní důchod

Výdělek a daně invalidních důchodců

V Česku jsou vypláceny invalidní důchody prvního stupně, druhého stupně a třetího stupně. Pro nárok na invalidní důchod je nutné splnit zákonné podmínky. Jak si mohou invalidní důchodci přivydělat? Kdy mohou pobírat podporu v nezaměstnanosti?

Otevřete téma

Reklama

O webu DůmFinancí.cz | Inzerce | Loga

Užitečné: Seznam finančních úřadů | Aktuální kurzovní lístek ČNB

Partneři: Finanční poradenství | poradci-sobě.cz | Roští.cz | Bankovní poplatky.com | Moje poplatky.cz


Všechny materiály © Copyright 2006 - 2019 DůmFinancí.cz (dumfinanci.cz ). Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1802-5153. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Ekonomický portál DůmFinancí.cz vydává společnost FINFOCUS, s.r.o., Smluvní podmínky , Soukromí
Tento portál mediálně zastupuje Impression Media, s.r.o.