Nejistota na trzích pokračuje

štítky Investice Měnová politika čtení na 2 minuty

foto: Pixabay, ilustrační fotografie

Potvrzuje se staré burzovní pravidlo. Není dobré hrát nebo sázet proti centrálním bankám. Už od začátku roku bylo jasné, že Fed zvedne svoje sazby. Zvýšil je o rekordních 75 bazických bodů, kdy hlavní sazba dosáhla 1,5 %. Podle očekávání zareagovaly americké akciové trhy výprodejem.

Reklama

Reklama text pokračuje pod reklamou

Stejná reakce trhů

Nezareagovaly ovšem okamžitě. Naopak předvedly identickou reakci jako při posledním zvednutí sazeb Fedem. Okamžitě po zveřejnění rozhodnutí, které bylo v jistém ohledu překvapující, protože většina čekala zvýšení pouze o 50 bazických bodů, trhy rostly. Vysvětlovalo se to tím, že investoři znovu nabyli důvěry ve Fed, protože udělal to, co avizoval. Nezůstal pouze u slov, že chce bojovat s inflací, ale razantně sazby zvedl. To trhy ocenily. Avšak při další seanci se spustily silné výprodeje, trh zachvátila „blbá nálada“. To je ovšem logické. Vyšší sazby na americkém dolaru automaticky znamenají méně spekulativních investic, větší úroky na hypotékách a zpomalování americké ekonomiky.

Kam dál?

I přes prudší zvýšení sazeb se ty současné pohybují na úrovni 1,5 %. To není moc. Americkou inflaci, která přesahuje 8 %, to určitě nezastaví. Pokud ji bude Fed chtít potlačit, bude muset sazby zvedat razantně i v příštích měsících. Jeho příští zasedání, kde se bude možné další zvyšování projednávat, je plánované na 27. července. Velkým problémem je zkušenost z posledního zvyšování sazeb mezi lety 2016-2019. Tehdy je Fed zvyšoval velmi pomalu, až dosáhly „prahu bolesti“ 2,25 %. Tehdejší americký prezident Donald Trump vyvíjel obrovský tlak na to, aby Fed sazby už nezvyšoval, pokud nechce způsobit novou ekonomickou krizi obrovských rozměrů. Centrální banka je nakonec snížila. Následně přišla koronavirová krize a sazby na americkém dolaru se ocitly na nule. Jenomže tehdy byla americká ekonomika v mnohem lepší kondici. Nebyla vysoká inflace a energie i ropa stály méně než teď. Strop byl tehdy 2,25 %. V současnosti existuje konsensus, že sazby se zvedat musí. Vlivem toho se dnes mluví o novém stropu mezi 2,5 a 3 %. Ani to ale stačit nebude. Ustojí Fed tlak ze strany amerických politiků, jakmile sazby dosáhnou 2,25 %? Investor by měl v současnosti uvažovat o obou možných odpovědích.

Reklama text pokračuje pod reklamou

Matěj Široký

Reklama

Reklama

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Reklama

Reklama

Populární na Dům financí