Jak se všichni pletli s inflací
štítky Investice Měnová politika čtení na 2 minuty
Současná inflační krize má jedno specifikum. Valná část centrálních bankéřů a ekonomů se systematicky ve svých předpovědích mýlila. Jak je to možné? Pojďme si připomenout, jak se názory na inflaci vyvíjely a jaká je ve skutečnosti její příčina.
Přechodná inflace
První hypotéza, s níž centrální bankéři přišli, byla, že inflace je přechodná. Způsobilo ji uzavření světové ekonomiky vlivem pandemie covidu, kdy došlo k vychýlení mezi poptávkou a nabídkou. Zboží zůstalo v přístavech a v důsledku toho jeho cena vzrostla. Na druhou stranu díky všemožným státním pomocím lidé o peníze nepřišli. Tím, že zůstali doma a jejich výdaje plynuly zpravidla pouze na jídlo a bydlení, si navíc spousta lidí vytvořila finanční rezervu. Jelikož měli peníze, mohli si dovolit zaplatit víc. Centrální bankéři se rozhodli nezasahovat, protože čekali, že nabídka mezi poptávkou se přirozeně vyrovná, až odezní první nápor po otevření ekonomiky.
Související
Energetická inflace
Jenomže první scénář nevyšel. Už loni na podzim začaly ceny energií a ropy stoupat, tedy mnohem dříve, než začala válka na Ukrajině. Centrální bankéři znovu hovořili o přechodném jevu a čekali, že až se situace na trhu s energiemi uklidní, inflace se vrátí do normálu. Bohužel růst cen energií akcelerovala ruská invaze. Ceny tak budou vysoké minimálně do konce války. A inflace se mezitím vymkla kontrole.
Velké množství nových peněz
Je až příznačné, že se jen málo mluví o velkém množství peněz, které do oběhu poslaly centrální banky. A to buď přímo kvantitativním uvolňováním nebo velkým zadlužením státního sektoru či množstvím poskytnutých hypoték. To je případ hlavně České republiky. Kvůli obřím schodkům státního rozpočtu se do ekonomiky dostalo velké množství peněz, které však nebyly kryty vytvořenými hodnotami a zbožím. Dosud se problémy řešily levnými penězi. Jenže centrální banky mohou tisknout peníze, jak chtějí, ropu ani obilí ale „vytisknout“ nedokážou. Někdo může samozřejmě namítat, že centrální bankéři nemohli vědět, jak se situace vyvine a že Putin na Ukrajinu zaútočí. Velké množství nových peněz se ovšem do ekonomiky nalilo již dávno předtím. Masivní zadlužení nikdy nemůže dlouhodobě táhnout ekonomický růst.
