Příběhy: kdybych nebyl důchodce, skončil bych pod mostem

štítky Koronavirus Příběhy čtení na 2 minuty

foto: Unsplash, ilustrační fotografie

Jaroslav (67): ještě před odchodem do penze jsem si udělal rekvalifikační kurz na maséra. Vždy jsem chtěl pomáhat lidem. Jako OSVČ jsem tedy provozoval k důchodu masérskou činnost. Práce to byla skvělá – tedy do doby, než masérskou činnost stát zakázal.

Reklama text pokračuje pod reklamou

Nemohl jsem jako masér pracovat

Během druhé covidové vlny byla v rámci vládního nařízení masérská činnost zakázána. Zpravodajství bylo plné ujišťování, že Ministerstvo financí na OSVČ myslí a že si každý, jehož podnikání bylo restrikcemi zasaženo, může zažádat o kompenzační bonus. Protože jsem svou činnost nemohl vykonávat vůbec, o kompenzační bonus pro OSVČ jsem si ještě v roce 2020 zažádal.

Dlouho se nedělo vůbec nic

Kompenzace byla rozdělena do tří etap. Žádost jsem podal ve dvou termínech, o kompenzaci za třetí termín jsem chtěl zažádat až počátkem roku 2021. Dlouho po mé žádosti se nedělo vůbec nic. Naštěstí moje činnost během svého pozastavení negenerovala žádné náklady. Až na konci roku 2020 mi přišla zpráva z finančního úřadu, že moje žádost je neoprávněná. Zamítnutí bylo odůvodněno tím, že nemám provozovnu. Podnikání jsem měl na adrese trvalého bydliště, ale za většinou klientů jsem dojížděl.

Pravidla platí podle toho, s kým se bavíte

Argumentoval jsem tím, že když platím daně, tak to, zda a kde mám provozovnu, nikoho nezajímá. Když žádám o kompenzaci, protože mi byla moje činnost zakázána, tak to najednou vadilo. Asi jsem argumentoval špatně. Moje situace je specifická v tom, že masáže poskytuji u klientů – což jsou často domovy seniorů, kam byl vstup veřejnosti zakázán. I když jsem tedy nebyl postižen nutností uzavřít provozovnu, protože žádnou nemám, stejně jsem svoji činnost vykonávat nemohl. Když jsem se ptal, co tedy mám dělat, byla celá komunikace s finančním úřadem uzavřená tím, že mám dvě možnosti. První byla ta, že mi budou „posílat obálky s pruhem a sejdeme se u soudu.“ Nebo se písemně kompenzace vzdám.

Kompenzace jsem se raději vzdal

Když jsem si představil, kolik mě budou stát soudní řízení s finančním úřadem a kdo by v tomto sporu tahal za delší konec provazu, rozhodl jsem se kompenzace vzdát. Vzhledem k okolnostem jsem svou činnost OSVČ od 1. ledna 2021 pozastavil. I když mi občas volají moji bývalí klienti a stěžují si na bolesti, vím, že už se ke své práci nevrátím. Je to smutné. Kdybych neměl starobní důchod, asi bych skončil na ulici.

Někomu bonus přiznali

Jedna z mých bývalých klientek je kadeřnice. Má věčné problémy se zády z dlouhého stání. Ona také za svými klienty jezdí a byla v podobné situaci jako já – také jí kompenzační bonus nejdříve zamítli s odůvodněním, že nemá provozovnu. Měla navíc vyjádření z hygieny, kde ji psali, že nesmí své povolání vykonávat, protože se jedná o blízký kontakt s klientem. Jí se ale podařilo si schválení doslova vyškemrat. Paní na finančním úřadě, se kterou to řešila, se jí snažila pomoci a u své nadřízené vše několikrát ověřovala. Nakonec jí kompenzační bonus přiznali.

Reklama text pokračuje pod reklamou

Alena Ludvíková

Reklama

Reklama

Reklama

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Reklama

Populární na Dům financí