Videorozhovor: fondy s alternativní investiční strategií 2. část

štítek Investice čtení na 7 minut

Retailový investor to nemá ne trhu jednoduché. Výnosy státních dluhopisů se mu mohou zdát příliš nízké. Akcie jsou příliš volatilní, výnosy korporátních dluhopisů příliš rizikové. Možná právě proto získávají oblibu alternativní fondy, které investují jinak.

foto: Alena Pechátová, poradci-sobe.cz

Audio ke stažení v MP3 (14,7 MB)

Řečníci

Ľudovít Javorský (dále „LJ“), – Sales Executive ze společnosti Franklin Templeton Slovakia

Jan Maňák (dále „JM“) – Ředitel obchodu pro ČR, Polsko a Slovensko ze společnosti BNP Paribas Asset Management

Orientační přepis diskuse

MV: V čem je fond konvertibilních dluhopisů zajímavý z pohledu klienta po roce? (00:13)

JM: My tuto třídu aktiv ukazujeme už mnoho let. Dlouhou dobu to byl jediný konvertibilní dluhopisový fond v ČR v české koruně. To byl klasický benchmarkový přístup, kdy se portfolio manažer snažil překonávat výkonnost příslušného indexu. Nový fond, který jsme přinesli – v EUR a USD ho máme k dispozici dva roky a v koruně ho máme necelý rok – má jinou ambici. Dosáhnout absolutního výnosu. Výkonnost portfolia v USD cílíme někde okolo 5 %, ale protože dnes zajišťování z CZK do USD něco stojí, cílová výkonnost korunového fondu by měla být okolo 3 % netto, ale s nižší volatilitou než u konkurence. Míříme na konzervativní segment. Fond během prvních dvou let dosahoval volatility na úrovni 1 %.

MV: Výnosem netto je tedy výnos po odečtení poplatků? (01:36)

JM: Ano. Po uhrazení nákladů na poplatky cílíme na výnos kolem 3 % v české koruně. Cíl v oblasti volatility by měl být okolo 2-3 %, ale protože loňský rok byl mimořádný, je historická volatilita hluboko pod touto hodnotou.

MV: Co to je vlastně konvertibilní dluhopis? Jak se chová a co je zdrojem příjmu? (02:03)

JM: Konvertibilní dluhopis se chová podobně jako klasický dluhopis, který je běžně nabízen koncovým investorům. To, co dělá z dluhopisu konvertibilní dluhopis, je doložka, která dává investorovi – potažmo portfolio manažerovi fondu – právo, nikoli povinnost, směnit dluhopis za akcie (typicky akcie daného emitenta), a to předem stanoveným kurzem. Je to vlastně dluhopis plus opce na akcie. Ze zmíněného pohledu se tyto dluhopisy dlouhodobě chovají jako něco, co je na rozhraní mezi firemními dluhopisy a akciemi. Do denních pohybů této tříd aktiv vstupují všechny faktory, které ovlivňují cenu akcií a všechny faktory, které ovlivňují cenu dluhopisů.

MV: Jaká je motivace emitentů vydávat tyto dluhopisy? (03:09)

JM: Motivací emitentů je snížit náklady na dluh. Často se daří konvertibilní dluhopisy vydávat s nulový kupónem. Pro běžného finančního ředitele firmy je to snaha dosáhnout okamžité úspory, byť za cenu potencionálních budoucích nákladů, když dojde k uplatnění opce. Stávající akcionáři jsou naředěni těmi novými, kteří si pořizují konvertibilní dluhopisy.

MV: A obráceně – jaká je motivace investora k jejich koupi? (03:45)

JM: Investor drží cenný papír, kde má – pokud je emitent schopen dostát svým závazkům – jisté minimum, které se mu vrátí a ještě může profitovat na tom, pokud se akcii daří a on zkonvertuje za příznivých podmínek. Bere si to lepší z obou světů – jak z firemních dluhopisů, tak z akcií.

MV: V případě dluhopisového fondu se řídí durace, kreditní riziko, měnové riziko. Co se řídí ve fondu konvertibilních dluhopisů? (04:17)

JM: Základní parametr, který řídíte, je ukazatel Beta, což je vztah portfolia k dění na akciových trzích. U klasických konvertibilních dluhopisových fondů, kterých máme registrovaných pět, je Beta na úrovni 50 %. Pokud tedy dojde k 10 % nárůstu akciových trhů, nárůst konvertibilního dluhopisového portfolia je zhruba 5 %. U nového fondu je tato vazba výrazně potlačena. Portfolio manažer velkou část rizik zajišťuje a Beta je pod 10 %.

MV: Asi nemůžeme hovořit o historického výnosnosti. Je to nový fond. Kdy byl založen? (05:15)

JM: Byl založen v červnu 2016.

MV: Přesto – ukázala se na tak krátkém období zajímavá čísla? (05:32)

JM: Dolarová třída fondů, která je dostupná také českým investorům, dosáhla výkonnosti okolo 4 % ročně. Volatilita byla dokonce nižší, než na jakou se portfolio manažer snaží dosáhnout.

MV: Co zajímavého by měli investoři ještě vědět? (06:03)

JM: Některé strategie fondu jsou defenzivnější a chrání fond před velkými poklesy. Typická strategie ve fondu je nákup konvertibilního dluhopisu a současné zajištění části či všech rizik, která se skrývají v konvertibilním dluhopisu, např. riziko směny do akcií. Některé konvertibilní dluhopisy mohou následovat třeba v situaci, kdy je emitent přebíraný a čeká se, jak fúze dopadne. Konvertibilní dluhopisový manažer může vsadit na to, že fúze proběhne řádně a je tam ještě nějaký potenciál pro držitele konvertibilních dluhopisů.

foto: Alena Pechátová, poradci-sobe.cz

MV: Jak vlastně vypadá portfolio z regionálního pohledu? (06:58)

JM: Dnes je struktura emitentů konvertibilních dluhopisů 40 % v USA, 40 % v Evropě a 20 % připadá zejména na Asii. V případě tohoto fondu je portfolio méně orientované do USA, okolo 25-30 %. Ale i tak je zde poměrně velký obrat, protože menší část portfolia je zainvestovaná do krátkodobých konvertibilních dluhopisů, které se rychle splácí a tam může vzniknout 5 % pozice, která zase za dva měsíce zanikne.

MV: Vzhledem k tomu, že se jedná v podstatě o korporátní dluhopisy, lze hovořit o určité kreditní kvalitě. Jak je to z tohoto pohledu? (07:57)

JM: Ne všechny regiony mají tradici dělat rating, například v Asii to běžné není. Ale kreditní kvalita bude okolo 50-60 % buď přímo na rating investičního stupně nebo kvalita emitentů odpovídá investičnímu stupni a zbytek odpovídá high yield dluhopisům.

MV: Jak vlastně poradci přijímají informace o alternativním fondu? Je to běh na dlouhou trať? (08:28)

LJ: Myslím si, že takový typ fondu vnímají jako ne zrovna jednoduchou konstrukci. Nejdůležitější je ovšem cíl klienta – přinést dostatečnou diverzifikaci, která nebude tak výrazně vázána na výkon trhů. Pokud k tomu přidáme výhled historicky prokazatelné vyšší Alfy, je prostor do budoucna velmi atraktivní.

JM: My jsme fond zajistili do korunové třídy právě proto, že máme reálnou poptávku od poradců i od bankéřů, kteří hledají alternativu do nízko úrokového prostředí. Dluhopisové instrumenty v posledních mnoha letech nic nepřinesly, zejména kvůli politice jak evropské, tak i České národní banky. Hledá se nějaká zajímavá alternativa. Vnímám pozitivní odezvu, navíc je tady část poradenské veřejnosti, která je již dva roky skeptická k akciovým trhům a směřuje investory do defenzivnějších instrumentů, které primárně ochrání jejich portfolia před poklesy. Pro ně je takový instrument zajímavý a rozšiřuje nabídku produktů pro konzervativnější klientelu. Myslím, že i náš fond si najde své místo na trhu a osloví jak investory, tak poradce.

MV: Má smysl vaše fondy dávat do jednoho portfolia? (11:02)

LJ: Z pohledu dodatečné diverzifikace určitě ano.

JM: Vidím to podobně. Z hlediska časového pohledu lze využít náš fond pro kratší peníze a řešení od Franklin Templeton pro střednědobé peníze.

MV: Jaké jsou vlastně investiční horizonty vašich produktů? A zeptám se ještě na poplatky. Alespoň orientačně. (11:46)

LJ: Z pohledu investičního horizontu mluvíme o třech a více letech. Pět let mi přijde jako minimální a rozumná doba takové investice. Každý instrument dnes vyžaduje poměrně delší investiční horizont, a to i když se jedná o dluhopisový instrument – ve volatilnějším čase se horizont prodlužuje. Vstupní poplatky jsou vždy v rukou bank a distributorů.

MV: Rozumím, že nelze říct jedno číslo. Ale je to spíše blíž akciovým fondům nebo dluhopisovým? (12:46)

LJ: Je to spíše mezi tím.

JM: Mám zkušenost, že někteří distributoři nevědí, jak si s konvertibilními dluhopisy poradit. Někdo se na ně dívá jako na smíšené fondy, někdo jako na dluhopisové fondy. Já bych doporučoval poplatky směřovat na úroveň konzervativních fondů. Náš fond má investiční horizont od dvou let. U vstupních poplatků určujeme pouze maximální úroveň, která je nastavena na 3 %. Realita by měla být nižší. Správcovský poplatek máme fixní ve výši 0,9 %, potom celkové náklady 1,3 % a ještě výkonnostní poplatek 15 % z výnosu přesahující PRIBOR plus 100 bodů.

MV: Takže je tam i poplatek odvozený od výkonnosti. Je to i takhle u Franklin Templeton? (14:12)

LJ: Standardně máme jeden poplatek.

MV: Ještě něco, co byste dodali? Vaše poslední slovo? (14:44)

JM: Durace konvertibilních dluhopisů je okolo dvou let. To je určitě zajímavý argument v situaci, kdy úrokové sazby ve Spojených státech rostou a ještě nějakou dobu porostou, úrokové sazby v České republice také rostou a v eurozóně se z úrokového dna dříve či později odlepíme.

LJ: Informace pro ty, kteří se ptají, jaké množství alternativ mají zařadit divého portfolia – náš odhad je 15-20 % alternativních investic v klasickém mixu.

MV: Děkuji za rozhovor.

Tiskové oddělení Dům financí

Reklama

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Reklama

Reklama

Populární na Dům financí