Daň z příjmů právnické osoby

Vedle fyzických osob jsou poplatníky daně z příjmů také osoby právnické. Sazba daně z příjmů právnických osob v České republice aktuálně dosahuje devatenácti procent. Každá právnická osoba se musí k platbě daně z příjmů registrovat po svém vzniku. Když má právnická osoba sídlo nebo místo vedení společnosti v České republice, musí u nás danit i příjmy plynoucí ze zahraničí. Jestliže má sídlo za hranicemi, daní u nás pouze příjmy ze zdrojů na území České republiky.

Poplatníci

Poplatníky této daně jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami. Poplatníci, kteří mají na území České republiky své sídlo nebo místo svého vedení (adresa místa, ze kterého je poplatník řízený), mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

Poplatníci, kteří nemají na území České republiky své sídlo, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky. Od daně jsou osvobozená veřejná nezisková ústavní zdravotnická zařízení.

Zdaňovací období 

  • kalendářní rok

  • hospodářský rok

  • období od rozhodného dne fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém byly fúze nebo převod jmění na společníka anebo rozdělení zapsány v obchodním rejstříku

  • účetní období (pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců) 

Předmět daně 

Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem.
 
Předmětem daně nejsou:

  • příjmy získané nabytím akcií podle zvláštního zákona, zděděním nebo darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva s výjimkou z nich plynoucích příjmů

  • u poplatníků, kteří mají postavení oprávněné osoby na základě zvláštního zákona

  • příjmy z vlastní činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů

  • příjmy plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva nebo z titulu smírného urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva

Osvobození od daně 

  • členské příspěvky podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin, přijaté zájmovými sdruženími právnických osob, profesními komorami s nepovinným členstvím občanskými sdruženími včetně odborových organizací, politickými stranami a politickými hnutími

  • výnosy kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a příspěvky členů u registrovaných církví a náboženských společností

  • příjmy: z cenově regulovaného nájemného z bytů, z nájemného z garáží, z dividend podle § 36 odst. 1 a 2 plynoucí penzijnímu fondu, Fondu dětí a mládeže, příjmy ze všech vsazených částek ze všech poplatníkem provozovaných loterií a jiných podobných her a další (více viz § 19)

Sazba daně 

Sazba daně je 19 %. Tato sazba se vztahuje na základ daně snížený o položky podle § 34 a § 20 odst. 7 a 8, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů. Výjimku tvoří investiční, podílové a penzijní fondy, pro které platí 5% sazba. Právnické osoby platí zálohy daně a následující rok podávají daňové přiznání s vyúčtováním daně z příjmů.

Základ daně

Základem daně je rozdíl, o který příjmy převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období.
 
Pro zjištění základu daně se vychází:

  • z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta) u poplatníků, kteří vedou účetnictví
  • z rozdílu mezi příjmy a výdaji u poplatníků, kteří nevedou účetnictví

 

Změny od 1.1.2015:

Změny týkající se subjektů kolektivního investování

Do zákona o daních z příjmů byl vložen nový § 17b, který zavádí termín „základní investiční fond“, který je vymezen pouze pro účely ZDP a definuje množinu fondů, pro které bude dále platit současný daňový režim se sníženou daňovou sazbou 5 %. Základním investičním fondem je jen takový investiční fond, který splňuje podmínky tohoto ustanovení.
 
Důvodem této změny byl nevyhovující stav v oblasti zdanění investičních fondů, který pro všechny investiční fondy bez omezení stanovoval sazbu daně ve výši 5 % a tím umožňoval účelové zakládání investičních fondů za účelem daňové optimalizace.
 
V souvislosti s novým § 17b ZDP byla provedena úprava v souvisejících ustanoveních(např. v § 19 odst. 12 a v § 20a ZDP).

Úprava předmětu daně u veřejně prospěšného poplatníka poskytujícího zdravotní služby

V § 18a odst. 5 písm. c) ZDP bylo upřesněno, že poskytovatelem zdravotních služeb se rozumí veřejně prospěšný poplatník, který má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona upravujícího zdravotní služby.
 
Z uvedeného vyplývá, že ustanovení se nevztahuje na poskytovatele sociálních služeb, který provádí zdravotní služby pouze doplňkově a nepotřebuje oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Dle přechodných ustanovení lze toto ustanovení použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2014.

Příjmy osvobozené od daně

Ustanovení § 19 odst. 1 písm. zc) ZDP upravuje osvobození příspěvků provozovatelů solárních elektráren. Úprava reaguje na změnu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, provedenou zákonem č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ohledně povinnosti provozovatelů solární elektrárny hradit poplatek na financování budoucí likvidace elektroodpadu.
 
Osvobození se týká nejen příspěvků výrobců, ale nově i příspěvků provozovatelů solárních elektráren. Dle přechodných ustanovení lze toto ustanovení použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2014.
 
Ustanovení § 19b odst. 1 písm. c), d) a e) ZDP řeší osvobození bezúplatných příjmů:

  • vložením nového písm. c) je osvobození rozšířeno na převody pozemku nebo podílu na pozemku z majetku státu na bytová družstva. Tato úprava implementuje § 6 odst. 4 písm. a) ze zrušeného zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, tj. vyjmutí plnění nebo bezúplatných převodů majetku na základě povinnosti stanovené právním předpisem z předmětu daně darovací,
  • dle písm. d) je osvobozen příjem v podobě majetkového prospěchu, jestliže v úhrnu tyto příjmy od téže osoby nepřesáhnou ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč u vydlužitele při bezúročné zápůjčce, vypůjčitele při výpůjčce a výprosníka při výprose,
  • vložené písm. e) váže na inkorporování daně darovací do ZDP, kdy je osvobozen příjem z nabytí majetku zdravotními pojišťovnami pro fondy veřejného zdravotního pojištění.

 
Dle přechodných ustanovení lze písm. c) a e) použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2014.

Úpravy ve společných obecných ustanoveních ZDP

V § 21d ZDP je zpřesněna definice finančního leasingu. Kromě základních podmínek, dříve definovaných v § 24 odst. 4 písm. b) ZDP, je nově zakotveno i přenesení odpovědnosti za předmět leasingu (včetně údržby a oprav) i rizik vztahujících se k předmětu leasingu (poškození, pokles tržní hodnoty předmětu leasingu) z poskytovatele finančního leasingu na jeho uživatele.
 
Minimální doba trvání finančního leasingu je odvozena od minimální doby odpisování hmotného majetku uvedené v § 30 odst. 1 ZDP nebo doby odpisování podle § 30a nebo § 30b ZDP v okamžiku uzavření smlouvy (u odpisové skupiny 2 až 6 podle přílohy č. 1 k ZDP lze tuto dobu zkrátit o šest měsíců). To znamená, že byla rozšířena i na 4. až 6. odpisovou skupinu.
 
Dle přechodných ustanovení bude toto ustanovení aplikováno na smlouvy o finančním leasingu, u kterých byl předmět finančního leasingu uživateli přenechán ve stavu způsobilém obvyklému užívání v době od 1. ledna do 31. prosince 2014.
 
Nové ustanovení § 21f ZDP navazuje na zrušení ustanovení § 18 odst. 2 písm. e) ZDP a stanoví, že na vyčlenění majetku do svěřenského fondu i na zvýšení majetku svěřenského fondu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti se pro účely ZDP nahlíží obdobně jako na vklad do obchodní korporace a nelze je tak považovat za bezúplatné nabytí majetku (bezúplatný příjem).
 
Toto vyčlenění nepodléhá zdanění, neboť je pouze rozvahovou operací, a proto se neprojeví finálně v základu daně. Ustanovení se vztahuje i na fundace a ústavy, jejichž daňový režim doposud vycházel pouze z právních předpisů upravujících účetnictví.
 
Předmětná úprava eliminuje restrikce plynoucí z aplikace ustanovení § 27 písm. j), § 25 odst. 1 písm. i), zp) a zq) ZDP spočívající v nemožnosti odpisovat majetek svěřenským fondem a dále v nemožnosti uplatnění částek ve výši účetních odpisů, resp. nákladů při spotřebě neodpisovaného majetku v základu daně z příjmů svěřenských fondů u majetku vyčleněného do svěřenského fondu.
 
Dle přechodných ustanovení lze toto ustanovení použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2014.

Položky zvyšující výsledek hospodaření

  • § 23 odst. 3 písm. a) bod 12 ZDP – dodanění neuhrazených „polhůtních závazků“

Lhůta pro dodanění neuhrazeného závazku po splatnosti je zkrácena z 36 měsíců na 30 měsíců od splatnosti pohledávky. Změna váže na úpravu ustanovení § 8a zákona o rezervách, která zkracuje období, po jehož uplynutí lze tvořit opravné položky k nepromlčeným pohledávkám ve výši 100 %, na 30 měsíců a která vychází z úpravy obecné promlčecí lhůty v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, která činí tři roky. Podle přechodného ustanovení se nový režim použije pro pohledávky splatné po účinnosti této novely.

 
  • § 23 odst. 3 písm. a) bod 15 ZDP

V tomto ustanovení dochází k upřesnění daňových dopadů při změnách účetních metod. Základ daně se zvyšuje pouze u takové změny účetní metody, která ovlivňuje základ daně z příjmů. Příkladem změny účetní metody, která nevede k uvedenému daňovému dopadu, je např. začátek účtování o odložené danizměna metody tvorby účetních opravných položek apod. Analogicky je upraven § 23 odst. 3 písm. b) bod 6 ZDP.

 
  • § 23 odst. 3 písm. a) bod 18 ZDP

Vzhledem k doplnění možnosti zvýšení základu daně z příjmů v tom zdaňovacím období, kdy došlo k porušení podmínek při uplatnění odpočtu na podporu výzkumu a vývoje (odpočet úplaty u finančního leasingu hmotného movitého majetku související s realizací projektu výzkumu a vývoje), nemusí takto poplatník činit formou dodatečného daňového přiznání. Dle přechodných ustanovení lze toto ustanovení použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2014.

Daňové dopady při přeměnách obchodních korporací

Doplněním a změnou textu § 23a a § 23c ZDP (nahrazení pojmu „obchodní společnost“ pojmem „obchodní korporace“) došlo k rozšíření možnosti aplikace uvedených ustanovení i na družstva.
 
Dále je umožněn převod daňové ztráty i v případech násobných převodů obchodních závodů, resp. násobných fúzí nebo rozdělení obchodních společností. V návaznosti na úpravu ustanovení § 23a a § 23c ZDP byla provedena změna v ustanovení § 38na ZDP, která obsahuje podmínky pro uplatnění převedených daňových ztrát.
 
Podle § 38na odst. 4 (resp. odst. 6) ZDP může při splnění stanovených podmínek odečíst daňovou ztrátu od základu daně i ten poplatník, který ji převzal od poplatníka, který ji převzal od poplatníka, kterému byla daňová ztráta vyměřena.
 
Dle přechodných ustanovení lze převzetí daňové ztráty u družstev podle § 23a odst. 5 písm. b) a § 23c odst. 8 písm. b) ZDP provést poprvé u daňové ztráty vyměřené za zdaňovací období započaté v roce 2015.

Daňově účinné a daňově neúčinné náklady

  • § 24 odst. 2 písm. y) ZDP

Úprava uvedeného ustanovení navazuje na úpravu zákona o rezervách, který nově umožňuje daňově účinnou tvorbu opravných položek také u pohledávek, které sice nebyly při svém vzniku zaúčtovány do výnosů, ale byly řádně zdaněny. Daňový odpis je umožněn i u pohledávek, o kterých bylo při jejich vzniku účtováno v souladu s právními předpisy upravujícími účetnictví snížením zaúčtovaných nákladů (např. při přefakturaci), nebo o pohledávky, o kterých bylo v důsledku oprav minulých období účtováno rozvahově, a o celou hodnotu byl zvýšen výsledek hospodaření v tom zdaňovacím období, kdy pohledávka vznikla.
 
Dle přechodných ustanovení lze použít toto ustanovení již pro zdaňovací období započaté v roce 2014.

 
  • § 24 odst. 2 písm. zc) ZDP

Výdaje, které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, lze daňově uplatnit pouze v případě, jsou-li poplatníkem zcela nebo zčásti určeny k přeúčtování jiné osobě nebo je tato osoba povinna je uhradit na základě závazku nebo na základě jiného právního předpisu, a to jen do výše souvisejících příjmů (výnosů). Pro aplikaci tohoto ustanovení postačí, pokud má poplatník na proplacení právo.
 
Dle důvodové zprávy nelze toto ustanovení aplikovat, pokud má nedaňový výdaj zvláštní daňový režim, tj. zejména režim rezerv, opravných položek, nabývacích cen podílů, pohledávek, výdajů na spotřebované pohonné hmoty formou paušálu, oceňovacích rozdílů, finančního leasingu, odpisů.
 
Úprava tohoto ustanovení má za cíl aplikovat toto ustanovení pouze na tzv. „přefakturace“.

 
  • § 25 odst. 1 písm. i), t), zp) a zq) ZDP

Dochází k zúžení původně uvedených titulů bezúplatných příjmů na příjmy získané darováním. Dle přechodných ustanovení lze § 25 odst. 1 písm. i), zp) a zq) ZDP použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2014.

Majetek vyloučený z odpisování

Ustanovení § 27 písm. j) ZDP vylučuje z odpisování majetek nabytý darováním, jehož nabytí bylood daně z příjmů osvobozeno nebo nebylo předmětem daně (původní znění se týkalo bezúplatného nabytí).
 
Nové znění se již netýká dědictví nebo odkazu, jsou zrušeny výjimky týkající se fyzických osob. Dle přechodných ustanovení lze použít toto ustanovení již na hmotný majetek nabytý po 1. lednu 2014.

Daňové dopady rozpuštění rezervního fondu

Ustanovení § 36 odst. 2 písm. i) ZDP reaguje na změnu vzniklou přijetím zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), ve kterém již dále není stanovena povinnost obchodních korporací vytvářet a udržovat rezervní fond (popř. nedělitelný fond v případě družstva), s výjimkou tvorby zvláštního rezervního fondu podle § 311, § 316 a § 317 ZOK.
 
Proto mohou obchodní korporace (po úpravě stanov, rozhodnutí valné hromady) již existující rezervní fond zrušit a zdroje v něm použít na jiné účely, než pro které byl původně tvořen, nebo jerozdělit mezi členy obchodní korporace.
 
Při rozpuštění části rezervního fondu tvořeného ze zisku po zdanění podléhá výplata srážkové dani ve výši 15 %. Při následném rozpuštění části rezervního fondu tvořeného při vzniku společnostinepodléhá zdanění výplata společníkovi.
 
Dle § 19 odst. 1 písm. zf) ZDP v případě, že bude rezervní fond rozpouštět dceřiná společnost, budepři splnění podmínek stanovených ve směrnici Rady 90/435/EHS ze dne 23. 6. 1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států, ve znění směrnice Rady 2003/123/ES a směrnice Rady 2006/98/ES příjem mateřské společnosti z rozpouštění té části rezervního fondu, který byl tvořen ze zisku po zdanění obchodní společnosti, osvobozen.
 
Dle přechodných ustanovení lze toto ustanovení použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2014.

Zvláštní ustanovení o penále v souvislosti s možností uplatnění vyšších částek odčitatelných položek od základu daně

Původní text ustanovení § 38p ZDP byl vypuštěn a nahrazen novým zněním ve věci výpočtu penále jako sankce pro případ, že daňový subjekt uplatňuje odčitatelné položky podle § 34 ZDP v doměřovacím řízení vedeném z úřední moci za účelem změny poslední známé daně, především v rámci postupu k odstranění pochybností nebo daňové kontroly, jakož i případného odvolacího řízení.
 
Jedná se o zvláštní ustanovení o penále ve vztahu k obecnému § 251 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, přičemž při výpočtu penále se bude postupovat tak, jako kdyby nebyly příslušné odčitatelné položky uplatněny.

Zákon o rezervách

V § 2 odst. 6 a 7 je nově umožněno poplatníkům daně z příjmů právnických osob (u pohledávek, které byly při jejich vzniku zaúčtovány podle právních předpisů upravujících účetnictví) tvořit zákonné opravné položky i u pohledávek, o kterých nebylo účtováno ve výnosech.
 
Jedná se o pohledávky, o kterých bylo při jejich vzniku účtováno snížením zaúčtovaných nákladů (např. při přefakturaci) a dále o pohledávky, o kterých bylo účtováno v důsledku oprav minulých období rozvahově a které byly řádně zdaněny. Dle přechodných ustanovení lze použít toto ustanovení pro zdaňovací období započaté v roce 2014.
 
Úprava v § 8 odst. 1 sjednocuje znění § 8 a § 8a ve vztahu k pohledávkám za spojenými osobami tak, aby v obou ustanoveních byl rozhodující okamžik vzniku pohledávky.
 
Nové znění § 8a odst. 1 umožňuje tvořit opravné položky k nepromlčeným pohledávkám ve výši 100 % již po 30 měsících od konce sjednané doby splatnosti. Zkrácení této doby z původních 36 měsíců bylo vyvoláno zněním nového občanského zákoníku, dle kterého je obecná promlčecí lhůta tři roky (viz § 629). Dle přechodných ustanovení lze použít pro pohledávky splatné od 1. ledna 2014.

 

zdroj:www.portal.pohoda.cz

 

Reklama

Témata

OSVČ a státní dávky

Osoby samostatně výdělečně činné odvádí na dani z příjmu, sociálním a zdravotním pojištění při...

Zaměstnanci a přivýdělek

Každoročně stoupá počet zaměstnanců, kteří mají i druhý příjem. Přivýdělek pro stejného...

Finanční testy

Na konec roku jsme si pro Vás připravili pět finančních a daňových testů, ve kterých můžete...

Finance a rok 2013

Stejně jako v minulých letech, i pro rok 2013, dochází k několika významným legislativním...

Vánoční testy

V předvánočním čase jsme si pro Vás připravili zpestření formou zajímavých daňově-finančních...

Reklama
Reklama
Reklama

Průměrná mzda v ČR

Jednání o vyšší mzdě

Podmínky na trhu práce v Česku jsou v současné době příznivé, nezaměstnanost je nízká a mzdy stoupají. Nejvíce však rostou mzdy nejlépe placeným odborníkům a průměrná mzda je tedy výrazně vyšší než medián mzdy.

Otevřete téma

O webu DůmFinancí.cz | Inzerce | Loga

Užitečné: Seznam finančních úřadů | Aktuální kurzovní lístek ČNB

Partneři: Finanční poradenství | poradci-sobě.cz | Roští.cz | Bankovní poplatky.com | Moje poplatky.cz


Všechny materiály © Copyright 2006 - 2017 DůmFinancí.cz (dumfinanci.cz ). Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1802-5153. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Ekonomický portál DůmFinancí.cz vydává společnost FINFOCUS, s.r.o., Smluvní podmínky