Hledáte rychlé informace pro Vaši peněženku? Napište nám na poradna@dumfinanci.cz a my Vám je pošleme :-)

Daň z přidané hodnoty

Daň z přidané hodnoty je nejdůležitější nepřímou daní našeho daňového systému a zároveň tou nejsložitější. Platíme ji všichni ve většině nakupovaného zboží, odvádět ji musí ale prodejci.

Daň z přidané hodnoty je upravena v zákoně č. 235/2004 Sb. (dále jen ZDPH). V § 101 ZDPH je stanovena povinnost plátců podat do 25 dnů po skončení zdaňovacího období daňové přiznánína tiskopisu předepsaném Ministerstvem financí, a to i v případě, že mu nevznikla daňová povinnost. Tuto lhůtu nelze prodloužit.
 
Vlastní daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání, tedy do 25 dnů po skončení zdaňovacího období. Pokud vznikne nadměrný odpočet, jeho vrácení je upraveno v § 105 ZDPH a rychlost vrácení záleží na délce procesu vyměření u správce daně, i když v daném paragrafu je do 30 dnů od vyměření nadměrného odpočtu.
 
Ve skutečnosti správci daně vrací nadměrný odpočet většinou v dané lhůtě, pokud nemají pochybnosti o správnosti a výši nároku na odpočet DPH. V případě pochybností mohou zahájit postup k jejich odstranění, eventuálně daňovou kontrolu. Tyto kroky oddálí lhůtu pro vrácení nadměrného odpočtu až do skončení prověřování ze strany správce daně.
 
V návaznosti na povinnost podat daňové přiznání je dále v § 102 ZDPH zakotvena i povinnost plátce podat tzv. souhrnné hlášení, a to v případech, kdy plátce uskutečnil:

  • dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě,
  • přemístění obchodního majetku do jiného členského státu,
  • dodání zboží kupujícímu při zjednodušeném postupu při dodání zboží, uvnitř území Evropského společenství formou třístranného obchodu, pokud je plátce prostřední osobou v tomto obchodu, nebo
  • poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle základního pravidla (§ 9 odst. 1 ZDPH), s výjimkou poskytnutí služby, která je v daném státě osvobozena od DPH, osobě registrované k dani v tomto státě, pokud je povinen přiznat DPH příjemce služby.

Dále má povinnost podat souhrnné hlášení identifikovaná osoba, pokud uskutečnila poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle základního pravidla (§ 9 odst. 1 ZDPH), pokud je povinen přiznat daň příjemce služby, a to ve lhůtě rovněž 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém bylo plnění uskutečněno. Více viz článek Identifikovaná osoba podle zákona o DPH.
 
Do konkrétních daňových přiznání a souhrnných hlášení patří pouze doklady (přijaté faktury na vstupu, vydané faktury na výstupu, pokladní doklady apod.), které splňují náležitosti daňových dokladů podle § 29 a následujících ZDPH, a jejichž datum uskutečnění zdanitelného plnění, resp. datum přijetí dokladu, spadá do příslušného zdaňovacího období.
 
Zdaňovacím obdobím je dle § 99 ZDPH kalendářní měsíc. ZDPH dále však v § 99a stanovuje výjimky, za kterých může být zdaňovacím obdobím rovněž kalendářní čtvrtletí, a to pokud plátce:

  • nepřekročí obrat za bezprostředně předcházející kalendářní rok 10 mil. Kč,
  • není nespolehlivým plátcem, a
  • není skupinou dle § 5a ZDPH.

Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň je specifikováno v § 21 ZDPH a následujících. V zásadě je daň na výstupu plátce povinen přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, nebo ke dni přijetí úplaty. A to k tomu dni, který nastane dříve, pokud zákon nestanoví jinak. Plátce daň uvádí v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat daň.
 
Pro podání daňového přiznání řádného, dodatečného i opravného je využíván tiskopis č. 25 5401 MFin 5401 – vzor č. 18. Shodná struktura a tvar jako na tomto tiskopisu v listinné podobě platí i pro podání daňového přiznání elektronicky prostřednictvím datové zprávy opatřené zaručeným elektronickým podpisem, případně prostřednictvím datové schránky.
 
Tiskopis k DPH je unifikovaný, takže jej využívají jak plátci daně, tak osoby identifikované k dani, osoby registrované k dani v jiném členském státě, zahraniční osoby i osoby, které nejsou plátci, při pořízení nového dopravního prostředku nebo v případě, že vystaví daňový doklad.

Řádné, dodatečné a opravné přiznání

Řádné daňové přiznání se podává do termínu pro podání přiznání, jak je uvedeno výše (tj. do 25 dnů po skončení zdaňovacího období).
 
Dodatečné přiznání se podává po této lhůtě pro podání řádného přiznání při zjištění neúplnosti údajů (zejména zvýšení povinnosti, nebo snížení nároku na odpočet), nebo jiných, třeba i věcných chyb v přiznání řádném.
 
Uvádějí se jen rozdílové údaje oproti předcházejícímu řádnému (případně opravnému) přiznání za dané zdaňovací období. Ve formuláři se musí vyplnit datum zjištění důvodů pro podání dodatečného přiznání do kolonky „Důvody pro podání dodatečného daňového přiznání zjištěny dne…“.
 
Institut dodatečného přiznání upravuje v obecné rovině § 141 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, který zejména stanoví povinnost a lhůtu pro jeho podání do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém plátce zjistil, že daň má být vyšší než poslední známá daň.
 
Daňový subjekt je oprávněn podat dodatečné daňové přiznání na daň nižší než je poslední známá daň, jestliže daň byla stanovena v nesprávné výši. Dodatečné daňové přiznání na daň nižší než je poslední známá daň není přípustné, pokud některé z rozhodnutí, z něhož vyplývá poslední známá daň, bylo učiněno podle pomůcek, nebo vydáno na základě sjednání daně.
 
Daňový subjekt je oprávněn podat dodatečné daňové přiznání, kterým se nemění poslední známá daň, ale pouze údaje daňovým subjektem dříve tvrzené.
 
Opravné přiznání se podává do termínu pro podání řádného přiznání, pokud je potřeba po podání řádného přiznání ještě opravit tvrzení uvedené v přiznání řádném (např. obsahuje-li řádné přiznání neúplné informace). Uvádějí se úplné údaje, jako v přiznání řádném.

Jednotlivé oddíly přiznání

Oddíl A obsahuje:

  • identifikační údaje o finančním úřadu,
  • označení plátce / identifikované osoby vč. jejich DIČ, názvu, adresy atp.,
  • označení přiznání (řádné, opravné, dodatečné).

Oddíl B obsahuje prohlášení a identifikaci zpracovatele a podatele přiznání.
 
Oddíl C obsahuje rozdělení částek, které tvoří samotnou daňovou povinnost, případně nárok na odpočet. Veškeré částky, ze kterých se skládá výpočet DPH, jsou rozděleny po řádcích podle snížené a základní sazby.
 
V části I. jsou v řádcích 1 až 13 zdanitelná plnění, která plátce uskutečnil v daném zdaňovacím období.
 
V části II. jsou na řádku 20 až 26 údaje o ostatních plněních a plněních s místem plnění mimo tuzemsko s nárokem na odpočet.
 
Část III. na řádcích 30 až 34 obsahuje doplňující údaje sloužící víceméně jen pro evidenční účely pro mezinárodní výměnu informací a řádek 34 opravu DPH u insolvenčních pohledávek.
 
V části IV. se na řádcích 40 až 46 uvádí nárok na odpočet z přijatých zdanitelných plnění. Členění je rovněž podle výše sazby daně (snížená, základní), ale zejména v rozdělení na nárok na odpočet daně na vstupu v plné výši a v krácené výši.
 
Nárok na odpočet v krácené výši vzniká u přijatých zdanitelných plnění u plátců, kteří používají krátící koeficient, a to u zboží nebo služeb, které plátce použije jak pro zdanitelná plnění na výstupu, tak pro plnění osvobozená na výstupu bez nároku na odpočet daně na vstupu (viz § 51 ZDPH).
 
V části V. jsou údaje o krácení, vypořádání, úpravě a vyrovnání odpočtu daně. Uvádí se zde např. uskutečněná plnění osvobozená od DPH bez nároku na odpočet, a to na ř. 50. Dále specifická plnění dle § 76 odst. 4 ZDPH, např. prodej dlouhodobého majetku používaného k ekonomické činnosti nebo poskytnutí finančních služeb a převod nebo nájem nemovitostí, pokud jsou to pro plátce pouze doplňkové činnosti, nebo aktivace majetku vytvořeného vlastní činností, pokud se jedná o majetek používaný k ekonomickým činnostem plátce. Na řádcích 52 a 53 se uvádí samotné koeficienty (krátící a vypořádací).
 
V přiznání k DPH za poslední zdaňovací období kalendářního roku se provede vypořádání odpočtu DPH pomocí vypořádacího koeficientu. Při vystavování prvního přiznání v novém (následujícím) účetním období je pak vypočítaný vypořádací koeficient použit jako zálohový koeficient a po celý následující rok funguje jako krátící koeficient daně na vstupu.
 
V části VI. se uvádí samotný výpočet vlastní daňové povinnosti (řádek 64) nebo nadměrného odpočtu (řádek 65). Tento rozdíl vzniká odečtením daně na vstupu od daně na výstupu. Je-li daň na výstupu větší než daň na vstupu, jedná se o vlastní daňovou povinnost. Naopak, je-li daň na vstupu větší než daň na výstupu, a plátce splní veškerá zákonná kritéria pro uplatnění nároku na odpočet (viz § 72 a následující ZDPH), jedná se o nadměrný odpočet.

 

zdroj:www.portal.pohoda.cz

Reklama

Témata

Reklama a propagace

Všechny firmy i zákazníci se musí snažit o získávání nových zákazníků. Bez dobré reklamy a...

Hrubá a čistá mzda

Z hrubé mzdy sjednané v pracovní smlouvě odvádí zaměstnanci zálohu na daň z příjmu fyzických...

Zimní dovolená

Podzim se překlopil do své druhé poloviny a nezadržitelně se blíží zima. Ta o sobě dala vědět už...

Daně z prodeje bytu, domu

Při splnění zákonných podmínek se z prodeje bytu nebo domu daň z příjmu fyzických osob neplatí....

Šetříme dětem

Všichni rodiče chtějí pro své děti to nejlepší. Dopřát dětem kvalitní vzdělání, podporovat ho v...

Reklama
Reklama
Reklama

Příjmy při studiu

Absolventi s praxí snadněji hledají práci

Studenti, kteří dokáží skloubit práci a studium, nacházejí na trhu práce snadněji uplatnění než jejich kolegové, kteří během studia vůbec nepracovali. Personalisté hodnotí velmi pozitivně praktické zkušenosti absolventů.

Otevřete téma

O webu DůmFinancí.cz | Inzerce | Loga

Užitečné: Seznam finančních úřadů | Aktuální kurzovní lístek ČNB

Partneři: Finanční poradenství | poradci-sobě.cz | Roští.cz | Bankovní poplatky.com | Moje poplatky.cz


Všechny materiály © Copyright 2006 - 2017 DůmFinancí.cz (dumfinanci.cz ). Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1802-5153. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Ekonomický portál DůmFinancí.cz vydává společnost FINFOCUS, s.r.o., Smluvní podmínky