„Vše o podpoře zaměstnání a pracovních příležitostěch, změny v legislativě apod.”
Zaměstnanci mají vůči svému zaměstnavateli řadu povinností. Současně však mají práva a nároky, které je vždy dobré znát. A případně se bránit, třeba soudní cestou. Souhlas s dohodou o ukončení pracovního poměru nebo jiné dohody, které jednoznačně zvýhodňují zaměstnavatele, nemusí zaměstnanci rozhodně podepisovat....
Slevy na dani snižují přímo daňovou povinnost, nezdanitelné položky nepřímo. Nezdanitelné položky snižují totiž daňový základ, což je rozdíl. Přesto je škoda nevyužít výhod nezdanitelných položek. Zvláště životní pojištění a penzijní připojištění by nemělo v rodinném rozpočtu chybět.
Daňové slevy mohou výrazně snížit daňovou povinnost, proto je potřeba je všechny řádně uplatnit a využít. Především slevu na manželku (manžela) ve výši 24 840 Kč. Nedopatřením můžeme totiž snadno přijít o možnost využít tuto vysokou slevu.
Velmi často můžeme správným načasovaním a využitím všech zákonných možností si snížit daňovou povinnost. Přestože je vhodné většinu kroků plánovat již během roku, tak i v posledních týdnech před koncem roku lze ještě daňovou povinnost snížit.
Od výše mzdy se odvíjí nejenom náhrada mzdy vyplácená zaměstnavatelem, ale rovněž nemocenské dávky. Při splnění zákonných podmínek závisí měsíční výše mateřské, ošetřovného, nemocenské na výši příjmu. Jak vysoké jsou nemocenské dávky dle jednotlivých příjmů?
Zaměstnavatelé vyplácí svým zaměstnancům nejenom hrubou mzdu, ale také náhradu mzdy v prvních třech týdnech jejich nemoci. Náhradu mzdy však vyplácí zaměstnavatelé až od 4 dne nemoci. Na jak vysokou náhradu mzdy mají zaměstnanci nárok?
Všichni zaměstnanci pracující přesčas, v noci, o víkendu nebo ve svátek mají nárok na mzdové příplatky. Výše příplatků je stanovená zákoníkem práce. Podívejme se na jednotlivé příplatky.
V Česku máme zavedenu 15% rovnou sazbu daně z příjmu fyzických osob. To však neznamená, že odvádí všichni zaměstnanci na dani z příjmu fyzických osob efektivně 15 % z hrubé mzdy. Proč se efektivní (skutečné) zdanění liší?
Za první pololetí dosáhla v Česku průměrná měsíční mzda 24 341 Kč. To je však pouze jeden údaj o průměrné mzdě. Druhý odvozený údaj od průměrné mzdy jsou průměrné mzdové náklady zaměstnavatele a třetí částka, kterou skutečně zaměstnanec obdrží na svůj bankovní účet. Rozdíly mezi částkami jsou velké.
Mnoho zaměstnanců touží po práci z domova. Roste počet zaměstnavatelů, kteří takovou práci umožňují. Přesto má však práce z domova svá rizika, není to tak snadné, jak to na první pohled vypadá.
Dohoda o provedení práce je pro zaměstnavatele i zaměstnance v určitých případech výhodná. Důvodem je nižší zdanění a jednoduchá administrativa. Přesto by zaměstnanci neměli nikdy pracovat pouze na základě dohody o provedení práce.
Někteří zaměstnanci souhlasí s nižší oficiální mzdou a částí mzdy „na černo“ na ruku. Toto rozhodnutí není správné. Pro důchodové účely, nemocenské dávky nebo i kvůli žádosti o úvěr je rozdíl, zdali je mzda 8 000 Kč nebo 16 000 Kč.
V posledních letech v Česku sice obliba práce na zkrácený úvazek stoupá, přesto počet zaměstnavatelů nabízející práci na zkrácený úvazek je nižší než v západoevropských zemích. V Nizozemí pracuje na zkrácený úvazek dokonce 60 % všech žen.
Být zaměstnancem nebo OSVČ má své výhody i nevýhody. Nejlepší pro naši kariéru i osobní spokojenost je vyzkoušet obě varianty a následně si zvolit tu, která je nám bližší.
Podnikatelé a živnostníci mají nižší důchody než zaměstnanci. Nižší odvody v produktivním věku na pojistném znamenají výrazně nižší důchod. Zatímco příjmem zaměstnance v daném roce pro důchodové účely je veškerý příjem, ze kterého bylo odvedeno důchodové pojištění, příjmem OSVČ je vyměřovací základ. Co to znamená?
Nárok na náhradu mzdy, ošetřovné, mateřskou a nemocenskou je pro zaměstnance zcela automatický. OSVČ přitom náhradu mzdy a ošetřovné nemohou čerpat nikdy. Mateřskou a nemocenskou pouze při splnění zákonných podmínek, které jsou však pro OSVČ nevýhodné. Proto si OSVČ dobrovolné nemocenské pojištění neplatí a tyto...
Každodenní pracovní život OSVČ a zaměstnance je zcela rozdílný. OSVČ mají vyšší svobodu, současně však žádné jistoty. Zaměstnanci se mohou spolehnout na zákoník práce. Pracovněprávní oblast je v Česku, při světovém srovnání, pro zaměstnance poměrně příznivá.
Výpočet daně z příjmu fyzických osob, sociálního a zdravotního pojištění je pro OSVČ i zaměstnance rozdílný. I když máme v Česku jednotnou sazbu daně z příjmu fyzických osob, sociálního a zdravotního pojištění, tak při stejném příjmu odvedou zaměstnanci a OSVČ na povinných odvodech rozdílné částky.
DOTAZ: Nedávno jste psali článek o výplatách a úrovni vzdělání. Je možné říct, že čím vzdělanější jsme, tím se nám jako státu lépe daří?
Mzda, která je sjednána se zaměstnavatelem v pracovní smlouvě, je jedna věc, jakou částku však skutečně obdrží zaměstnanec na bankovní účet a co si za ni koupí je věc druhá. Rodinné peněžence rozhodně nepřejí vyšší daně a inflace.
Přestože při porování čisté mzdy a hrubé mzdy zaměstnance, zvláště když má dvě děti, to vypadá, že zdanění práce je v Česku nízké, není tomu tak. Proč? Důvodem jsou vysoké odvody zaměstnavatele za zaměstnance na povinném pojistném.
Výše příjmů občanů v Česku je, tak jako všude ve světě, závislá na náročností jejich profese. Nejlépe placená jsou potom zaměstnání náročná po psychické stránce, hůře placená jsou potom zaměstnání náročná po fyzické stránce.
V Česku, stejně jako v ostatních vyspělých zemích, je rozdílná průměrná mzda v jednotlivých krajích. Porovnání jednotlivých krajů a okresů dle výše průměrné mzdy nám dává signál o mzdových a platových obyčejích v různých koutech naší vlasti a záleží pouze na nás, jestli se při hledání práce nezaměříme na pracovní...
Česko patří mezi země s nejnižšími mzdovými rozdíly z členských zemí EU. Přesto na průměrnou mzdu dosáhne rok od roku méně zaměstnanců. Průměrnou mzdu pravidelně každé tři měsíce zveřejňuje Český statistický úřad.
V české společnosti po narození dítěte stále zůstává podle posledních průzkumů Českého statistického úřadu (ČSÚ) a studie IDEA, odkud pocházejí i použitá data, tradiční rozdělení rolí v rodině – matka zůstává doma, otec chodí dál do práce na plný úvazek.
Všichni chceme mít radostnou a veselou dovolenou. Odpočinout si, pobavit se a být v pohodě. Samozřejmě chceme i ušetřit, pokud je to možné. A v případě problémů být pojištěni.