V příštím roce bude vyvážet více firem než letos

Vyvážet hodlá v příštím roce přibližně čtvrtina mikrofirem s nejvýše devíti zaměstnanci. Mezi velkými společnostmi (nad 250 zaměstnanců) je exportérů sedmdesát procent. Se svým zbožím zamíří na zahraniční trhy 85 procent tuzemských průmyslových podniků. Kvůli obavám z nadměrné administrativy spojené s exportem nehodlají vyvážet jen dvě procenta oslovených společností. Více než pětina (23,6 procenta) podniků působí pouze na regionální úrovni a o zahraniční trhy tak rovněž zájem nejeví. Přibližně stejný počet (21,8 procenta) oslovených nevyrábí exportovatelné komodity a zůstává tak rovněž pouze na domácím trhu. S exportem hodlá v příštím roce začít 3,6 procenta firem, dalších 43,4 procenta budou vyvážet stejně jako v minulých letech. A nakonec 5,6 procenta oslovených nevyváží z jiných důvodů. Průzkumu, který hospodářská komora uskutečnila koncem letošního listopadu, se zúčastnilo 413 firem. Nejčastějšími respondenty byli živnostníci, respektive firmy s maximálně devíti zaměstnanci, kterých bylo 36 procent. Firem s deseti až 49 zaměstnanci bylo 34 procent, středně velkých společností do 250 zaměstnanců 22 procent a podniků s více než 250 pracovníky osm procent. Třicet procent odpovědí přišlo ze zpracovatelského průmyslu, pětina z obchodu, sedmnáct procent ze stavebnictví a čtrnáct procent z oblasti služeb.

I při celkovém růstu podílu malých a středních firem na českém zahraničním obchodě v posledních letech platí, že se malé a střední podniky s velkými obtížněji prosazují na zahraničních trzích i na domácím trhu. Jejich postavení výrazně ovlivňují globalizační tendence. Mezi nejčastější konkurenční nevýhody malých a středních firem patří omezené možnosti přístupu do odbytových a zásobovacích sítí velkých společností. Nevýhodou se pro ně stává fakt, že nebývají sdruženy do odbytových nebo prodejních uskupení. Kvůli tomu mají drobnější podnikatelské subjekty nevýhodnou vyjednávací pozici ve vztahu k velkým nadnárodním společnostem, včetně společností provozujících maloobchodní sítě. Tyto řetězce pak dávají často přednost nákupům zboží od svých tradičních dodavatelů. České výrobní podniky jsou nejvýrazněji konfrontovány s konkurencí dovozu levného zboží ze zahraničí, především z rozvojových zemí. Intenzivnější působení této konkurence na sektor malých a středních firem je do značné míry dáno charakterem produkce malého a středního podnikání. Tento sektor působí především v oborech relativně náročných na pracovní sílu, v nichž se konkurenční výhoda rozvojových zemí projevuje nejvýrazněji. Jednou z hlavních překážek uplatnění tuzemských malých a středních firem na zahraničních trzích, je nedostatečná znalost prostředí, která je v uplatnění vlastní produkce mimo území ČR limituje asi nejintenzivněji. Cílené budování obchodních spojení a pozic na konkrétním zahraničním trhu je navíc značně nákladné. Uplatnění na zahraničních trzích a navazování obchodních kontaktů vyžaduje specifické znalosti mezinárodních obchodních transakcí a zpravidla i schopnost komunikace v cizím jazyce. V tomto směru existuje nesporně široký prostor pro uplatnění různých forem podpory exportu orientovaných na překonání zmíněných slabých stránek malého a středního podnikání. K nejčastějším teritoriím, kam se svými produkty tuzemské firmy míří, patří Slovensko (60 procent) a Německo (48,5 procenta). Obecně jsou to původní země evropské patnáctky (35 procent) a nové členské země (25 procent). K oblíbeným patří Rakousko, Rusko a Ukrajina. Také v příštím roce se firmy budou zaměřovat na export do těchto zemí.

Zájem roste o Německo, kam hodlá exportovat 52 procent společností. Naopak mírně upadá zájem o Slovensko, přesto tam bude vyvážet 54 procent tuzemských podniků. O pět procent více firem hodlá v roce 2008 obchodovat se zeměmi bývalého Sovětského svazu. Zahraniční obchod dosáhl v prvním pololetí letošního roku nejvyšší hodnoty za existence České republiky. Podle údajů Českého statistického úřadu skončila v září obchodní bilance přebytkem 14, 4 miliardy korun, což představuje meziroční zlepšení o sedm miliard korun. Zvyšuje se přebytek obchodní bilance se Slovenskem, Německem a Británií, snižuje se deficit s Ruskem. Největším vývozcem z tuzemska je automobilový průmysl. Auta po několika letech stagnace v posledních dvou letech opět svůj podíl na celkovém vývozu zvyšují. Významné postavení si zachovává také většina strojírenských a elektrotechnických výrobků. Markantní je nárůst podílu kancelářských strojů a zařízení na automatizované zpracování dat. Konkrétně se jejich podíl na celkovém vývozu zvedl z 1,8 procenta v roce 2000 na 7,6 procenta vloni. Dalším posilujícím oborem vývozu jsou telekomunikační zařízení. Z nestrojírenských výrobků si solidní postavení zachovávají výrobky z pryže a papír, lepenka a výrobky z nich.

K výrobkům zaznamenávajícím naopak pokles podílu na celkovém vývozu patří textilní příze, tkaniny a výrobky z nich. Tato zbožová skupina zaznamenala pokles podílu na exportu ze 4,2 procenta v roce 2000 na 2,4 procenta vloni. Stejná tendence je patrná i u oděvních výrobků a doplňků a u obuvi. Je zřejmé, že k nejvýznamnějším faktorům ovlivňujícím zbožovou strukturu zahraničního obchodu v posledních letech patří kromě struktury zahraničních investic také vlivy globalizace doprovázené mimo jiné i poklesem exportní konkurenceschop­nosti některých odvětví lehkého průmyslu, především textilního, oděvního, kožedělného a obuvnického.

Zdroj: Česká hospodářská komora

Komerční sdělení