Konkurenční doložka v pracovní smlouvě
Obrázek: detail
Při podpisu pracovní smlouvy je třeba dát si pozor na to, co vlastně podepisujete a k čemu se tím do budoucna zavazujete. Konkurenční doložka podle § 310 zákoníku práce představuje dohodu, kterou se jako zaměstnanec svému zaměstnavateli zavazujete, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu jednoho roku, zdržíte výkonu jakékoliv výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti vašeho zaměstnavatele nebo která by měla vzhledem k němu soutěžní charakter.
Zjednodušeně řečeno se zaměstnavatel prostřednictvím konkurenční doložky snaží hlídat své know-how před zneužitím ze strany potenciální konkurence. Jelikož dohoda o konkurenční doložce znamená pro zaměstnance dosti velké omezení, a to z toho důvodu, že nemůže vykonávat stejnou profesi u jiného zaměstnavatele nebo ve vlastním podnikání, vzniká touto dohodou povinnost také pro zaměstnavatele. Tou je nutnost kompenzovat zaměstnanci dodržení závazku ve formě peněžního vyrovnání. Toto vyrovnání je zaměstnavatel povinen poskytnout vždy nejméně ve výši průměrného měsíčního výdělku zaměstnance. Dohodu o konkurenční doložce nemůže však zaměstnavatel sjednat s kterýmkoliv zaměstnancem, kterého do pracovního poměru přijme. Existují i případy, kdy konkurenční doložku z logických důvodů uzavřít nelze. Jedná se především o pedagogické pracovníky v oblasti školství a sociální péče. Podle zákoníku práce může zaměstnavatel se zaměstnancem sjednat konkurenční doložku jen v tom případě, kdy to může od zaměstnance spravedlivě požadovat se zřetelem na povahu informací a poznatků, které zaměstnáním u zaměstnavatele získal. Pokud by těchto informací zaměstnanec využil po ukončení pracovního poměru, poškodil by zaměstnavatele a ztížil by mu jeho činnost. Konkurenční doložka se proto v praxi uzavírá zejména se zaměstnanci ve vedoucích pozicích, kteří přijdou do styku s důležitými a cennými informacemi. Dohoda o konkurenční doložce musí mít písemnou formu a dá se uzavřít samostatně, nebo může být součástí pracovní smlouvy. To vše ale platí pouze v případě, kdy se v pracovní smlouvě zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na zkušební době. Je-li se zaměstnancem ujednána zkušební doba, je podle zákoníku práce možno dohodu o konkurenční doložce uzavřít teprve po jejím uplynutí, v jiném případě by byla neplatná.
Co se stane, když zaměstnanec poruší závazek, který mu z konkurenční doložky vyplývá? V tomto případě je uplatněna takzvaná smluvní pokuta. Její výše musí být úměrná významu informací zaměstnavatele, které má konkurenční doložka ochraňovat. Ve chvíli, kdy zaměstnanec smluvní pokutu zaměstnavateli zaplatí, jeho závazky z konkurenční doložky zanikají a dále už je nemusí plnit. Pokud byste například dostali lukrativní nabídku a chtěli začít pracovat u jiného zaměstnavatele, je třeba si dopředu rozmyslet, jestli se vám to opravdu vyplatí.
Obě smluvní strany, tedy jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec, mohou od dohody o konkurenční doložce odstoupit, a to pouze písemně. Zaměstnavatel tak může učinit bez udání důvodu a pouze po dobu trvání pracovního poměru zaměstnance. Zaměstnanec je oprávněn dohodu vypovědět v případě, že mu zaměstnavatel nevyplatil náležité peněžité vyrovnání do patnácti dnů po uplynutí splatnosti.
