Dohoda o ukončení pracovního poměru a odstupné

štítky Právo Zaměstnání čtení na 2 minuty

foto: Pixabay, ilustrační fotografie

Nárok na odstupné vzniká i v případě ukončení pracovního poměru vzájemnou dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. V písemné dohodě by měl být uveden důvod ukončení pracovního poměru.

Ukončení pracovní dohodou vzájemnou dohodou je elegantní způsob ukončení pracovního poměru. Vzájemnou dohodou je možné pracovní poměr ukončit velmi rychle, nemusí být dodržena výpovědní lhůta. I při ukončení pracovního poměru vzájemnou dohodou však má při splnění zákonných podmínek zaměstnanec nárok na odstupné. Výše odstupného je přitom stejná jako v případě obdržení výpovědi od zaměstnavatele, vypočítává se tedy standardním způsobem a nedochází k žádnému krácení.

Uvedení důvodu

V písemné dohodě o ukončení pracovního poměru vzájemnou dohodou by však měl být uveden jako důvod skončení pracovního poměru jeden z důvodů zakládajících nárok na odstupné. Těmito důvody jsou: rušení zaměstnavatele nebo jeho části, přemístění zaměstnavatele nebo jeho části, nadbytečnost zaměstnance nebo nemožnost práce z důvodu pracovního úrazu či nemoci z povolání. V případě, že by nebyl v písemné dohodě o ukončení pracovního poměru uveden skutečný důvod skončení pracovního poměru, potom by se v případě nevyplacení odstupného zaměstnavatelem, dostal zaměstnanec do důkazní nouze v případě prokazování nároku na odstupné soudní cestou.

Ušetří se na mzdě během výpovědní doby

V praxi dochází k situaci, že firma potřebuje propustit některé zaměstnance. Protože je vedení s prací všech zaměstnanců spokojeno, tak je propouštění zaměstnanců velmi nepříjemnou a náročnou činností. Někteří zaměstnanci v předdůchodovém věku tuto situaci firemnímu vedení usnadní, když navrhnou ukončení pracovního poměru dohodou s tím, že budou mít nárok na odstupné. Pro zaměstnavatele je tento postup finančně výhodnější než podání klasické výpovědi. V případě rychlého ukončení pracovního poměru vzájemnou dohodou se ušetří finanční prostředky za dvouměsíční mzdu, kterou by při podání klasické výpovědi musel zaměstnavatel zaměstnanci vyplatit během výpovědní lhůty.

S dohodou musí souhlasit zaměstnanec i zaměstnavatel

Zatímco podání výpovědi je jednostranných právním úkonem, tak s uzavřenou dohodou o ukončení pracovního poměru musí souhlasit zaměstnavatel i zaměstnanec. Dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, potom končí pracovní poměr sjednaným dnem. Dohodou je tedy možné pracovní poměr ukončit ihned. Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být vždy písemná a každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení dohody o rozvázání pracovního poměru.

Petr Gola

Další články k tématu Kdy náleží odstupné?

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Populární na Dům financí