HDP: návrat do hvězdných časů
čtení na 2 minuty
Jestliže v době nejhorší krize a se skeptickým viděním budoucnosti nejen u nás, ale i v celé EU rezonoval tehdy názor o ztracené dekádě, jež nás má čekat, či o tom, že návrat k tempům růstu před krizí je zejména v případě zemí střední a východní Evropy těžko dostižný, nyní se zdá, že kráčíme po zcela opačné ekonomické cestě.
Prakticky každý zveřejněný makroekonomický údaj o vývoji české ekonomiky lze interpretovat pozitivně. Dosavadní vyvrcholení tohoto příznivého období přinesla předběžná čísla o vývoji HDP v letošním druhém čtvrtletí, jež byla ještě lichotivější než v předchozím kvartále v případě meziročního porovnání a optikou mezikvartálního srovnání přinesla další, téměř jednoprocentní akceleraci. A to si připomeňme, že před třemi měsíci byly tehdejší výsledky považovány téměř za zázračné a byly jim přisuzovány jednorázové vlivy, které je neudržitelně „vylepšily“. Abychom zpravodajsky shrnuli: HDP ve druhém čtvrtletí rostl meziročně o 4,4 %, mezikvartálně pak o 0,9 %.
Související
Na detailní strukturu tohoto skvostného vývoje si budeme muset počkat dva týdny do 28. srpna, kdy tato bude oficiálně představena – lze však podle dosavadního vývoje tušit, že na tomto výsledku se pozitivně podílejí všechny složky poptávky a česká ekonomika se tak opět stala dobře fungujícím strojem, na jehož chodu se významně podílejí všechny součástky. Návrat k dobrým časům je zde!
A hovoříme-li o strukturální vyváženosti, nelze pominout ani širší kontext, zahrnující i data, která byla zveřejněna na počátku tohoto týdne. Raketový růst HDP a sílící spotřebitelská poptávka se doposud nepodepsaly po vzlínání inflace, což lze považovat za jev zřejmě časově přechodný. A nízká čísla – i v celoevropském srovnání – míry nezaměstnanosti bez dodatečných strukturálních opatření již dále níže nepůjdou a naplnění výrazně rostoucího počtu nových pracovních příležitostí nepřinesou. Selhání trhu práce tak může zásadním způsobem zkomplikovat nadějně se rozjíždějící růstovou trajektorii. A pokud ještě centrální banka uskuteční v dohledné době odchod od své politiky kursového závazku, k čemuž by jí nynější síla makroekonomických fundamentů mohla nabádat, budeme velmi blízko nechtěné možnosti připomenout si období let 2006 – 2007, kdy nadmíru silný kurs a chronický nedostatek pracovních sil schopných naplnit dynamicky rostoucí počet nově vytvářených pozic, představoval pro podnikatelský sektor závažnou překážku. Touto notickou bychom si měli toliko uvědomit, že i v čase všeobecné ekonomické příznivosti mohou existovat rizika, která se mohou velmi rychle stát nezvanou skutečností.
