Pojistné během evidence na úřadu práce

štítek Penze čtení na 2 minuty

foto: freeimages, ilustrační fotografie

Občané pobírající podporu v nezaměstnanosti nemají vlastní příjem, proto neplatí daň z příjmu fyzických osob. Jak je to však s placením sociálního a zdravotního pojištění během evidence na úřadu práce?

Všichni občané s trvalým pobytem v Česku musí platit zdravotní pojištění. Zdravotní pojištění je povinnou daní. Pouze za státní pojištěnce platí zdravotní pojištění stát. Mezi státní pojištěnce přitom patří i občané vedeni v evidenci na úřadu práce. Stát platí zdravotní pojištění za občany v evidenci na úřadu práce pobírající podporu v nezaměstnanosti i za občany v evidenci na úřadu práce, kteří již nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Související

Občané v evidenci na úřadu práce musí tuto skutečnost oznámit své zdravotní pojišťovně, aby byli správně zařazeni v počítačovém systému zdravotní pojišťovny a zdravotní pojištění za ně platil stát.

Při ztrátě zaměstnání je vhodné se registrovat na úřad práce?

Někteří občané se nechtějí při ztrátě zaměstnání registrovat na úřadu práce. Předpokládají, že se jim velmi brzy podaří najít novou práci. Na úřad práce je však vhodné se registrovat i kvůli jednomu či dvěma měsícům. Proč? Např. kvůli placení zdravotního pojištění. Kdo není v registru své zdravotní pojišťovny veden jako zaměstnanec ani jako státní pojištěnec, ten je automaticky veden jako OBZP (osoba bez zdanitelných příjmů). Všechny OBZP přitom mají povinnost si zdravotní pojištění samy platit. OBZP platí zdravotní pojištění ve výši 13,5 % z minimální mzdy. V roce 2015 musí všechny OBZP měsíčně platit na zdravotním pojištění své zdravotní pojišťovně 1 242 Kč (13,5 % z 9 200 Kč). Neplacení povinného zdravotního pojištění je zdravotními pojišťovnami exekučně vymáháno, a to i včetně případného penále.

Sociální pojištění se neplatí, jak je to s důchodem?

Během evidence na úřadu práce se sociální (důchodové) pojištění neplatí. Do doby pojištění nutné k získání státního důchodu a do doby pojištění ovlivňující výši státního důchodu se však započítávají nejenom roky, kdy je z příjmu sociální pojištění placeno, ale rovněž náhradní doby pojištění. Mezi náhradní doby pojištění přitom patří v zákonném omezení i evidence na úřadu práce.

  • Jako náhradní doba pojištění pro důchodové účely se vždy započítává doba evidence na úřadu práce, kdy je pobírána podpora v nezaměstnanosti.
  • Evidence na úřadu práce, kdy není pobírána podpora v nezaměstnanosti, se jako náhradní doba pojištění započítává maximálně v rozsahu tří let. Doba tří let se přitom zjišťuje zpětně a do 55 let se započítává maximálně jeden rok.

Dlouhodobá nezaměstnanost je finančním problémem nejenom v současnosti, kdy z důvodu nezaměstnanosti klesá rodinný příjem, ale i z dlouhodobého hlediska, neboť v budoucnu nemusí být splněna zákonná podmínka potřebné doby pojištění pro přiznání státního důchodu. Např. v roce 2015 je nutné získat dobu pojištění v rozsahu 31 let.

Petr Gola

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Populární na Dům financí