OSVČ s paušály nemají na některé slevy nárok

čtení na 3 minuty

foto: freeimages, ilustrační fotografie

Původní návrh MF počítal s tím, že sice dojde ke zrušení základní slevy na poplatníka pro OSVČ stanovující výdaje paušálem, na druhou stranu by mohly OSVČ s paušály opět uplatnit slevu na manželku a daňové zvýhodnění na děti. Vládní dohoda z 21. 5. 2014 však počítá s tím, že základní sleva zůstane zachována, ale OSVČ s paušály nebudou moci stále uplatnit slevu na manželku a daňové zvýhodnění na děti.

Již za rok 2013 nemohly osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které stanovují výdaje paušálem v daňovém přiznání uplatnit slevu na manželku a daňové zvýhodnění na děti.

  • Daňová sleva na manželku (manžela) činí 24 840 Kč za rok. Nárok na slevu na manželku (manžela) mají daňoví poplatníci, jejichž manželka (manžel) neměla za celý rok vlastní příjmy vyšší než 68 000 Kč. Do vlastního příjmu se přitom nepočítá např. rodičovský příspěvek.
  • Daňové zvýhodnění činí 1 117 Kč měsíčně na každé dítě. Zaměstnanci mohou daňové zvýhodnění uplatnit měsíčně, OSVČ nikoliv. OSVČ tedy v daňovém přiznání mají nárok na daňové zvýhodnění na každé dítě za celý rok ve výši 13 404 Kč. Když se dítě narodí v průběhu roku, tak se daňové zvýhodnění uplatní již za měsíc, kdy se dítě narodilo. Např. při narození dítěte v září vzniká má OSVČ nárok na daňové zvýhodnění ve výši 4 468 Kč (1 117 Kč × 4 měsíce).

Omezení slevy na manželku a daňového zvýhodnění na dítě

OSVČ, které stanovují výdaje paušálem, nemohou v daňovém přiznání za rok 2014 uplatnit daňové zvýhodnění na dítě (děti) a daňovou slevu na manželku (manžela). Možností je samozřejmě vést daňovou evidenci, v takovém případě má OSVČ nárok na všechny daňové slevy. Stejná situace bude zřejmě i pro rok 2015. Pro některé OSVČ (typicky v případě, že je manželka na rodičovské dovolené) znamená toto opatření nárůst daňové zátěže.

Praktický příklad

Pan Veselý má za rok 2014 příjmy ve výši 1 230 500 Kč. Výdaje stanovuje 40% výdajovým paušálem (neživnost). Manželka pana Veselého je na rodičovské dovolené a po celý rok pobírala pouze rodičovský příspěvek na mladšího syna Tomáše. Dcera Jana již chodí do druhé třídy. Paní Veselá měla tedy vlastní příjem do ročního limitu, neboť rodičovský příspěvek se nepočítá. Jak se liší zdanění pana Veselého za rok 2014 a pro rok 2015 v případě, že návrh MF projde úspěšně legislativním procesem?

Text Rok 2012 Rok 2013, 2014 a 2015
Příjem 1 230 500 Kč 1 230 500 Kč
Výdaje 492 200 Kč (1 230 500 Kč × 40 %) 492 200 Kč (1 230 500 Kč × 40 %)
Hrubý zisk 738 300 Kč (1 230 500 Kč – 492 200 Kč) 738 300 Kč (1 230 500 Kč – 492 200 Kč)
Daň z příjmu 110 745 Kč (738 300 Kč × 15 %) 110 745 Kč (738 300 Kč × 15 %)
Sleva na poplatníka 24 840 Kč 24 840 Kč
Sleva na manželku 24 840 Kč 0 Kč
Daňové zvýhodnění 26 808 Kč (1 117 Kč × 12 měsíců × 2 děti) 0 Kč)
Daňová povinnost 34 257 Kč 85 905 Kč

vlastní výpočet autora

Zatímco v roce 2012 zaplatil pan Veselý na dani z příjmu fyzických osob za celý rok 34 257 Kč, tak v letech 2013, 2014 i 2015 částku 85 905 Kč, tedy o 51 648 Kč více. Kdyby prošel původní návrh ministerstva financí a pan Veselý mohl v roce 2015 uplatnit základní slevu na manželku a daňové zvýhodnění na děti, přičemž by nemohl uplatnit základní slevu na poplatníka, tak by daňová povinnost pana Veselého byla 59 097 Kč. Pro pana Veselého byl tedy původní návrh MF přínosný.

Petr Gola

Další články k tématu Změny pro rok 2015

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Populární na Dům financí