Každý zaměstnanec má tři různé mzdy, proč

štítky Daně Zaměstnání čtení na 3 minuty

foto: freeimages, ilustrační fotografie

Za první pololetí dosáhla v Česku průměrná měsíční mzda 24 341 Kč. To je však pouze jeden údaj o průměrné mzdě. Druhý odvozený údaj od průměrné mzdy jsou průměrné mzdové náklady zaměstnavatele a třetí částka, kterou skutečně zaměstnanec obdrží na svůj bankovní účet. Rozdíly mezi částkami jsou velké.

Všichni zaměstnanci si se svým zaměstnavatelem sjednávají hrubou mzdu. Pro zaměstnavatele je však nejdůležitější údaj mzdové náklady a pro zaměstnance čistá mzda, kterou za svoji práci skutečně obdrží. Obě částky se od hrubé mzdy značně liší. Proč?

  • Zaměstnavatele musí za své zaměstnance odvádět povinné pojistné. Souhrnná sazba povinného pojistného placeného zaměstnavatelem činí 34 % z hrubé mzdy zaměstnance (25 % na sociálním pojištění a 9 % na zdravotním pojištění. Průměrné mzdové náklady tedy v Česku za první pololetí dosahují 32 617 Kč (24 341 Kč × 1,34).
  • Zaměstnanec musí ze své hrubé mzdy odvést daň z příjmu fyzických osob, sociální a zdravotní pojištění. Celkové zdanění na straně zaměstnance se liší především v závislosti na počtu dětí. Na každé dítě lze totiž uplatit daňové zvýhodnění ve výši 1 117 Kč měsíčně. Čím více dětí, tím nižší daňová povinnost. Průměrná čistá mzda bezdětného zaměstnance pobírajícího průměrnou hrubou mzdu 24 341 Kč činí tedy 18 827 Kč

Jak vysoké je zdanění práce?

Celkové zdanění práce v Česku je rozdíl mezi mzdovými náklady zaměstnavatele a čistou mzdou zaměstnance. V našem příkladě činí mzdové náklady 32 617 Kč a čistá mzda zaměstnance 18 827 Kč, celkové zdanění práce tedy činí 13 790 Kč (tj. 42,3 %). Celkové zdanění práce v Česku je tedy v rámci vyspělých zemí nadprůměrné.

  • Na dani z příjmu odvedou zaměstnanci v Česku při světovém porovnání málo, důvodem je jednak nízká rovná 15% sazba daně z příjmu fyzických osob a taky vysoká sleva na poplatníka nebo daňové zvýhodnění na děti.
  • Odvody zaměstnance na sociálním (6,5 % z hrubé mzdy) a zdravotním pojištění (4,5 % z hrubé mzdy) jsou rovněž při mezinárodním srovnání průměrné. Na první pohled to tedy vypadá, že daňové podmínky pro zaměstnance jsou v Česku výhodné. Ve skutečnosti to tak růžové není.
  • Důvodem jsou právě vysoké povinné odvody na pojistném, které za své zaměstnance odvádí zaměstnavatel (25 % na sociálním pojištění + 9 % na zdravotním pojištění). Z tohoto důvodu se průměrné mzdové náklady a čistá mzda zaměstnance tolik liší.

Jak se liší čistá mzda dle počtu dětí?

  • Bezdětný zaměstnanec pobírající průměrnou mzdu 24 341 Kč má čistou mzdu 18 827 Kč, jeho zdanění práce je tedy 42,3 %.
  • Zaměstnanec s jedním dítětem má čistou mzdu 19 944 Kč, jeho zdanění práce je tedy 38,9 %.
  • Zaměstnanec se dvěmi dětmi má čistou mzdu 21 061 Kč, jeho zdanění práce je tedy 35,4 %.
  • Zaměstnanec se třemi dětmi má čistou mzdu 22 178 Kč, jeho zdanění práce je tedy 32 %.

Zvýšení platu o 1 000 Kč zvýší mzdové náklady o 1 340 Kč

Jestliže chce zaměstnanec zvýšit svoji hrubou mzdu např. o 1 000 Kč, tak to znamená, že se současně zvýší mzdové náklady zaměstnavatele o 1 340 Kč. Povinné pojistné placené zaměstnavatelem je v Česku v mezinárodním srovnání jedno z nejvyšších. Proto je vždy potřeba si správně říci o zvýšení mzdy a připravit si argumenty a přesvědčit šéfa. Při jednání o mzdě většinou zaměstnanec totiž operuje s částkou, kterou obdrží na svůj účet (čistou mzdou) a zaměstnavatel zase se mzdovými náklady. Vlivem vysokého zdanění práce se přitom tyto dvě částky velmi liší.

Petr Gola

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Populární na Dům financí