Jak je to s čerpáním dovolené v práci?
Při plánování dovolené je potřeba počítat s tím, že zaměstnanci si nemohou čerpat dovolenou libovolně. Proto při nákupu zahraničního zájezdu na poslední chvíli může vzniknout problém s čerpáním dovolené. Jaké jsou zákonné podmínky pro čerpání dovolené?
Samozřejmě ideálním stavem jsou přátelské vztahy na pracovišti, kdy se čerpání dovolené vždy nějak vyřeší a zaměstnavatel je vstřícný. To však není pravidlem. Proto je potřeba termín dovolené plánovat dopředu a mít ho odsouhlasený, aby nezvnikl zbytečný problém. Zaměstnanec si sám totiž nemůže určit den nástupu na dovolenou. Zájezd na poslední chvíli kupujte pouze tehdy, víte-li, že s čerpáním dovolené nebudete mít problém, že vám zaměstnavatel vyjde vstříc. Když je domluva se zaměstnavatelem dobrá, tak není problém koupit dovolenou na poslední chvíli. Základní výměra dovolené v Česku činí 4 týdny, někteří zaměstnavatelé však nabízejí dobrovolně 5týdenní dovolenou. Pro některé skupiny zaměstnanců uvedených v v § 109 odst. 3 zákoníku práce činí 5 týdnů v kalendářním roce. Týdnem dovolené se rozumí 7 po sobě jdoucích následujících kalendářních dnů.
Čerpání dovolené
Dle § 217 odst. 1 zákoníku práce v platném znění dobu čerpání dovolené je povinen zaměstnavatel určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. Při stanovení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne na jiné délce čerpané dovolené. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.
Hromadné čerpání dovolené
Ve smyslu ustanovení § 220 zákoníku práce v platném znění zaměstnavatel může v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem rady zaměstnanců určit hromadné čerpání dovolené, jen jestliže je to nezbytné z provozních důvodů. Hromadné čerpání dovolené nesmí činit více než 2 týdny a u uměleckých souborů 4 týdny. Určení hromadného čerpání dovolené z jiných než provozních důvodů není možné.
Na kolik dní dovolené máte nárok?
Ve smyslu ustanovení § 212 odst. 1 zákoníku práce v platném znění zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce, přísluší dovolená za kalendářní rok, popřípadě její poměrná část, jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku. Za odpracovaný se považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny, přičemž části směn odpracované v různých dnech se nesčítají. Poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok. Poměrná část dovolené přísluší v délce jedné dvanáctiny též za kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec změnil zaměstnání, pokud skončení pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele na sebe bezprostředně navazují. Zaměstnanci v takovém případě přísluší poměrná část dovolené od nového zaměstnavatele.
Během dovolené máte nárok na náhradu mzdy
Dle § 222 odst. 1 zákoníku práce v platném znění zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Zaměstnancům s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou může být tato náhrada mzdy nebo platu poskytnuta ve výši průměrného výdělku odpovídající průměrné délce směny. Jestliže vznikne zaměstnanci právo na náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou nebo její část, tato náhrada přísluší ve výši průměrného výdělku. Náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dodatkovou dovolenou není možné poskytnout, tato dovolená musí být vždy vyčerpána, a to přednostně.
