Kdy dostanete odstupné při skončení pracovního poměru dohodou?
Obrázek: dohoda01
Někteří zaměstnanci si myslí, že na odstupné mají nárok pouze tehdy, dostanou-li od zaměstnavatele výpověď pro nadbytečnost a z dalších důvodů uvedených v § 52 zákoníku práce. Není tomu tak. Při splnění zákonných podmínek dostane zaměstnanec odstupné i při ukončení pracovního poměru dohodou.
Zákoníkem práce je odstupné upraveno v § 67, kde se uvádí, že má zaměstnanec nárok na odstupné v zákonných případech, kdy nenese na výpovědi vlastní vinu. Minimální výše odstupného činí trojnásobek průměrného výdělku. Důvody pro odstupné jsou uvedeny v § 52, písmeno a) až d). Těmito důvody jsou zrušení zaměstnavatele nebo jeho části, přemístění zaměstnavatele nebo jeho části, nadbytečnost zaměstnance a nemožnost výkonu práce zaměstnance dle lékařského posudku.
Návrat do zaměstnání po rodičovské dovolené
V praxi často dochází k situaci, že se mladá maminka nemá po skončení rodičovské dovolené kam vrátit. Zatímco během rodičovské dovolené byla v ochranné lhůtě a nemohla dostat výpověď, tak již první den po nástupu do práce tomu tak není. Seriózní zaměstnavatelé na tuto skutečnost upozorní maminku v dostatečném předstihu, aby měla dostatek času na hledání nového místa. Nejlepší variantou je, když se mamince podaří po skončení rodičovské dovolené najít novou práci a nového perspektivního zaměstnavatele.
Jak ale ukončit stávající pracovní poměr? Jako nejlepší řešení se jeví ukončení pracovního poměru dohodou. Maminka v tomto případě nemusí pro zaměstnavatele pracovat následující dva měsíce ve výpovědní době, během kterých již může pracovat pro nového zaměstnavatele.
Jak nepřijít o odstupné?
Skutečnost, že se pracovní poměr ukončí dohodou, by však neměla zabránit tomu, aby zaměstnankyně dostala odstupné. Při dodržení zákonných podmínek bude mít nárok na odstupné i v tomto případě. Stačí, když zaměstnavateli navrhne ukončení pracovní poměru dohodou ve smyslu § 49 zákoníku práce s tím, že v písemně vyhotovené dohodě bude uveden důvod skončení pracovního poměru. V tomto případě vznikne nárok na odstupné.
Stejná situace nastane i tehdy, rozváže-li pracovní poměr zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodou a jako důvod skončení pracovního poměru bude uveden i § 52, písm. b) – c) zákoníku práce (např. nadbytečnost zaměstnance). Lze předpokládat, že zaměstnavatel žádosti zaměstnankyně vyhoví, neboť v případě ukončení pracovního poměru dohodou ušetří finanční prostředky za dvouměsíční mzdu, kterou by byl povinen zaměstnankyni ve výpovědní době vyplácet.
Proč nezapomenout na uvedení důvodu?
Dojde-li mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem k takové písemné dohodě o skončení pracovního poměru, tak je nutné si ověřit, zdali je v dohodě opravdu uveden důvod skončení pracovního poměru. Pokud by tam totiž tento důvod uveden nebyl a zaměstnavatel odstupné nezaplatil, mohl by se zaměstnanec (nebo zaměstnankyně) ocitnout v důkazní nouzi při prokazování skutečného důvodu ukončení pracovního poměru.
