Zkušební doba vám zajistí volnost
Obrázek: dělník
Uzavření zkušební doby v pracovní smlouvě je výhodné pro zaměstnance i zaměstnavatele. Teprve po několika týdnech totiž zaměstnavatel skutečně pozná, zda zaměstnanec na svoji práci skutečně stačí a zaměstnanec naopak zjistí, zda mu daná práce opravdu vyhovuje. Jaká je právní úprava zkušební doby?
Zkušební doba je upravena v ustanovení § 35 zákoníku práce. Sjednat ji je možné nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce.
Délka zkušební doby
Je-li v pracovní smlouvě sjednána zkušební doba, nesmí být delší než 3 po sobě jdoucí měsíce ode dne vzniku pracovního poměru a sjednaná zkušební doba již nemůže být smluvně dodatečně prodlužována. Naopak, o dobu překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, se zkušební doba prodlužuje. Zkušební doba však musí být sjednána písemně, jinak je neplatná. Není tedy možné sjednat ji pouze ústně.
Jak zrušit pracovní poměr ve zkušební době?
Hlavní výhodou uzavření zkušení doby v pracovní smlouvě je, že lze pracovní poměr v dané zkušební době zrušit bez udání důvodu. Této možnosti může využít jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec. V praxi se někdy stává, že občan schánící práci uspěje ve více konkurzech, ale jedna firma sdělí tuto skutečnost dříve a do této společnosti zaměstnanec nastoupí. Za tři týdny se potom ozve druhá, renomovanější společnost, kde daná pozice více vyhovuje představám zaměstnance a současně je zde i vyšší plat. Uzavření zkušební doby v pracovní smlouvě potom umožňuje zaměstnanci jednoduše přejít do jiné společnosti. V případě, že zaměstnanec chce zrušit pracovní poměr ve zkušební době, tak záleží pouze na něm samotném, zda uvede v písemné žádosti důvod či nikoliv. Písemné oznámení o zrušení pracovního poměru má být doručeno druhému účastníku zpravidla alespoň tři dny přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit.
Kdy nelze zrušit pracovní poměr ve zkušební době?
Ve smyslu ustanovení § 66 zákoníku práce v platném znění mohou zaměstnavatel i zaměstnanec zrušit pracovní poměr z jakéhokoliv důvodu, nebo i bez uvedení důvodu. Platí zde pouze jediná výjimka: zaměstnavatel nemůže ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance.
Porovnání s klasickou výpovědí
Při zrušení pracovního poměru výpovědí musí být na rozdíl od ukončení pracovního poměru ve zkušební době dodržena výpovědní lhůta a výpovědní důvody dle zákoníku práce, a to jak ze strany zaměstnance, tak zaměstnavatele. Ve smyslu ustanovení § 51, odst. 1 zákoníku práce v platném znění, byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně dva měsíce. To tedy znamená, že je možno sjednat delší výpovědní dobu než dva měsíce, je však přípustné jen sjednání stejné výpovědní doby pro zaměstnavatele i zaměstnance.
