Státní podpora IŽP: Tunel na státní kasu?
Obrázek: money6
Stát podporuje spoření na důchod. Zaměstnavatel tak může svým zaměstnancům přispět v daňově výhodném režimu až 24 tis. Kč. S tímto příspěvkem ovšem mohou zaměstnanci "odejít do důchodu" už následující měsíc. Jak je to možné? Vysvětlení dává jediné slovo: řešeto.
Pojem „řešeto“ pomalu ztrácí svůj původní význam. Naštěstí máme zákonodárce, kteří ho udržují v živé češtině. Při pohledu na českou legislativu možná až příliš živé. A tak každý dobrý úmysl bude po zásluze potrestán.
Stát chce motivovat občany, aby byli zodpovědní. A tak jim bere peníze z výplaty i při nákupech, aby jim je mohl jinou formou vrátit – a při té příležitosti podpořit „společensky prospěšné“ jednání jednotlivce či domácnosti. Pomiňme nyní otázku, zda stát skutečně podporuje společensky prospěšné aktivity a podívejme se, jak je podporuje. A jak se podpora míjí účinkem.
Stát podporuje spoření na stáří. Při té příležitosti daňově zvýhodňuje zaměstnavatele, kteří svým zaměstnancům přispívají na rezervotvorné životní pojištění a (nebo) na penzijní připojištění. Mohou svým zaměstnancům na tyto produkty vyplatit v součtu až 24 tis. Kč ročně, aniž by z této částky museli odvést sociální a zdravotní pojištění či daň za zaměstnance, kteří také odvody neplatí, navíc je tento výdaj pro zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem. Podmínkou je, že smlouva o pojištění či penzijní připojištění musí být uzavřena alespoň do věku 60 let zaměstnance. Jenže…
… to bychom nebyli v Česku, aby se nenašla skulinka v zákoně, která umožní „odejít do penze“ již měsíc po připsání peněz na účet životní pojišťovny – navíc bez ohledu na věk zaměstnance. A je to tak prosté.
Od změny zákona o penzijním připojištění nesmí zaměstnavatelé obdržet žádný benefit ze strany penzijního fondu nebo zprostředkovatele za exklusivitu nebo i prosté uzavření penzijního připojištění pro své zaměstnance. A protože je limit pro penzijní připojištění a rezervotvorné životní pojištění společný, váhy se naklonily ve prospěch pojistek. Aby ne, zejména větší firmy mohly získat bonus i v řádu desítek milionů korun!
Životní pojištění ale obsahuje jednu malou skulinku. A když se v hrázi legislativy objeví malá skulinka, brzy je z ní díra, kterou vytékají miliardy. Tou skulinkou je „mimořádný výběr“. Firma zaplatí zaměstnanci pojistné, které zaměstnanec jen s minimálními poplatky (ve srovnání s daňovými odvody) obratem vybere prostřednictvím mimořádného výběru.
