Co přinese snížení státní podpory stavebního spoření?
Obrázek: money4.jpg
Ministerstvo financí chce rychlým a radikálním omezením státní podpory stavebního spoření dosáhnout úspory minimálně 6 mld. Kč už v roce 2011. Změnou zákona o stavebním spoření to nejde, zavedením jednorázové superdaně prý ano. Otázkou je, zda stát tímto krokem nenadělá více škody než užitku.
Stavební spoření = 13 mld. Kč výdajů ze státního rozpočtu
Stavební spoření je populární ze dvou důvodů: představuje možnost výhodného a prakticky bezrizikového spoření a umožňuje získat úvěr na řešení bytových potřeb i lidem, kteří by na hypoteční úvěr nejspíš nedosáhli. První uváděný důvod je už dlouhou dobu trnem v oku ministrům financí. Státní podpora stavebního spoření pro ně totiž představuje každoroční mnohamiliardové výdaje ze státního rozpočtu.
Marná je argumentace stavebních spořitelen využitím stavebního spoření pro vytváření žádoucích finančních rezerv v rodinných rozpočtech a zejména také růstem podílu úvěrů ze stavebního spoření na financování bytových potřeb občanů. Více než 13 miliard korun státní podpory přiznané v roce 2009 je ale zkrátka víc, než si stát může dovolit z napjatého rozpočtu utrácet. Státní podporu je tedy třeba snížit. Jedinou otázkou zůstává jak.
Účel světí prostředky
Tendence omezit státní podporu stavebního spoření je dlouhodobá. K prvnímu kroku tímto směrem se stát odhodlal v roce 2003, kdy změnou zákona o stavebním spoření snížil maximální výši státní podpory ze 4 500 Kč na 3 000 Kč a zároveň prodloužil délku vázací doby (doby, kdy nelze disponovat s vkladem bez ztráty nároku na státní podporu) z 5 na 6 let. Změna se ovšem dotkla jen smluv uzavřených po účinnosti novely zákona.
