Hitlerův recept na hospodářský zázrak
Obrázek: Hakovy kriz
Nacistické Německo prožilo pod vedením svého vůdce dobu prosperity a hospodářských úspěchů. Někdy bývá poukazováno na to, že Hitler dokázal vyvést Německo z hospodářské krize třicátých let. Byla Hitlerova léčba tak úspěšná, jak by se na první pohled zdálo?
Demagogie a populismus, který odstranil strádání
Německá Výmarská republika byla po první světové válce zatížena placením válečných reparací, prožila hyperinflační znehodnocení peněz, masy obyvatelstva třely bídu s nouzí. Oživení německé ekonomiky bylo závislé na zahraničním kapitálu a ovlivněno kartelovými dohodami, a tak na Německo těžce dolehla celosvětová hospodářská krize třicátých let.
Masy německých občanů strádaly, a tak vznikl prostor pro to, aby ve volbách vyhrál Hitlerův populismus a NSDAP (Národně socialistická německá dělnická strana, Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei). Volební úspěch byl dosažen díky demagogické rétorice a slibům, že na troskách bude vybudována nová a mocná říše. Slibem bylo nezvyšování daní, a naopak zvýšení vládních výdajů, které nastartují ekonomický růst.
Mělo to být osvobození Německa od stranických svárů, navázání na tradice sjednocené německé říše. Ve skutečnosti to bylo zničení demokracie parlamentní cestou, zrušení ústavy a zavedení diktatury, neomezené moci vůdce. Odpůrci byli násilně umlčeni, zástupy obyvatelstva byli zfanatizováni líbivou propagandou, hitlerovská politika se těšila masové podpoře obyvatelstva.
Hospodářský růst a kouzlo života na dluh
Nacistům se skutečně podařilo nastartovat hospodářský růst, a díky tomu oblíbenost této politiky rostla. Politika NDSAP zdánlivě přinášela úspěchy a prosperitu, německá Třetí říše vypadala jako silný stát, ve kterém zavládl blahobyt.
Hospodářský zázrak spočíval ve zbrojení, budování infrastruktury a zavedení nucených veřejných prací. I když vyzbrojování Německa bylo v rozporu s mezinárodními poválečnými dohodami, průmysl se pod taktovkou nacistického režimu měnil v průmysl vojenský.
Podniky se neznárodňovaly, ale vlastníci museli v mnohém poslouchat diktát ústředních orgánů. Rostoucí podíl zakázek představovalo zbrojení, ale nejen zbrojení dalo práci nezaměstnaným, stavěly se budovy i dálnice a silniční síť. V průběhu čtyř let bylo postaveno a uvedeno do provozu tři tisíce kilometrů nových dálnic, dalších patnáct set kilometrů dálnic bylo rozestavěno.
Stavba silnic a dálnic probíhala v programu veřejných prací, kde museli nezaměstnaní pracovat za stanovenou minimální mzdu. Kdo pracovat odmítl, byl vystaven postihům. Díky růstu ekonomiky, vládou financované zbrojení a výstavbě infrastruktury se podařilo snížit nezaměstnanost. Vznikla štědrá sociální síť, jistota stabilní mzdy a dotované rekreační programy.
A tak bylo vidět to, co bylo šířeno i oficiální propagandou – vůdce dal práci lidem. Co již vidět a propagandou šířeno nebylo, byla skutečnost, že všechno bylo na dluh a země směřovala do bankrotu a dluhové pasti.
Celý článek si přečtěte na serveru Investujeme.cz
Autor: Radovan Novotný
