Zrušení akcií na majitele přinese problémy akciovým společnostem
Obrázek: poslanecká sněmovna2
Koncem minulého týdne sněmovna podpořila návrh sociálních demokratů a zelených na zrušení anonymních akcií na majitele. Na první pohled se zdá, že poslanci tímto krokem bojují proti možné korupci. Na ten druhý se ale zdá, že jde zase jen o trochu zbytečný, ale hlavně populistický krok.
Návrh na zrušení akcií na majitele vypadá logicky a vlastně i správně. Listinné akcie na majitele ze svého principu umožňují jejich držitelům utajit svou totožnost jako akcionáře společnosti. Jejich prodej nebo jiný způsob změny vlastníka nemusí být nikde zaznamenán a neuvádí se ani v obchodním rejstříku. Majitelem akcie je ten, kdo cenný papír fyzicky drží, ale jeho totožnost není nikde evidována. To podle mnohých poslanců vytváří prostor pro korupci zejména v případě zadávání veřejných zakázek, kdy zadavatelé mohou být spojeni se společností, která zakázku dostane. Anonymita akcií na majitele je přitom chrání před odhalením.
Novela nic neřeší
S blížícím se termínem hlasování ve sněmovně se však stále silněji objevují hlasy, že zrušení akcií na majitele prakticky nic nevyřeší, alespoň co se zamezení korupce týče. Pokud by někdo přeci jen chtěl zůstat jako majitel akcií utajen, stačí mu založit společnost v některé ze zemí, kde akcie na majitele nejsou zakázány, a prostřednictvím této společnosti akcie domácí firmy zakoupit. Akcionářem domácí firmy tedy bude společnost, jejíž majitel není znám, a jsme tam, kde jsme byli. Dnes je v Evropě (například Nizozemí, nebo Velká Británie) i po celém světě dost zemí, které akcie na majitele nezakazují, a potenciální akcionář si může vybrat.
Kromě toho, že je tento krok zbytečný, bude také znamenat další zátěž pro akciovky, a to jak finanční, tak časovou. Jak říká Vítězslav Hruška ze společnosti Trust Services, "všechny tyto společnosti by museli svolat valnou hromadu, na níž by došlo ke změně podoby akcií (z listinných na zaknihované), nebo ke změně formy (z akcií na majitele na akcie na jméno). Dále by společnosti tyto změny musely ohlásit obchodnímu rejstříku a zajistit výměnu akcií. Řádově se může jednak o týdny až měsíce.
Celý tento proces bude společnosti stát samozřejmě nemalé finanční částky – od poplatků notáři počínaje, kolky a soudními poplatky konče. Dalším případným úkonem společnosti bude nechat akcie zaknihovat ve Středisku cenných papírů (SCP). Krom nutnosti otevřít příslušné účty u SCP toto obnáší pro každé konání valných hromad žádat Středisko s dostatečným předstihem o výpis z tohoto účtu." V České republice je několik tisíc akciových společností a akcie na majitele má přibližně 90 % z nich.
Celý článek si přečtěte na serveru Investujeme.cz
Autor: Daniel Kuchta
