Daňové ráje
V poslední době české podniky stále častěji využívají služeb tzv. daňových rájů či zemí se zvýhodněným daňovým režimem. Je pro to hned několik důvodů. V České republice je zajištěna poměrně malá ochrana investic, což je jeden z hlavních důvodů zakládání holdingových společností se sídlem v zahraničí. Také je tu problém s právní vymahatelností – soudy se neúnosně táhnou a rozhodnutí není vůbec jisté. Dále je u nás stále ještě silná byrokracie a s tím souvisí někdy až tyranizování českých podniků úřady. V neposlední řadě je daňové zatížení místních podnikatelů někdy až za hranicí únosnosti – není možné zamezit tzv. dvojímu zdanění, tedy zisků z prodeje podílů dceřiných společností, které ale již jednou zdaněny byly. Navíc u nás stále ještě platí názor, že bohatí by v rámci sociální spravedlnosti měli odvádět vyšší daně, což paradoxně způsobuje, že bohatí se stěhují jinam, kde je daňová situace mnohem únosnější.
Daňové ráje vznikly právě z potřeby snížit daňové zatížení a také s rostoucí globalizací obchodu. V těchto lokalitách se obvykle neplatí žádné daně, pouze určité roční paušální výdaje, za to, že společnost sídlí na území daného státu. To je právě hlavní lákadlo těchto lokalit. Obvykle se jako nevýhoda uvádí naopak malá transparentnost (i když to mnozí jako nevýhodu určitě nevnímají), protože tyto země nevyžadují podávání daňového přiznání, auditové účetnictví ani pravidelné pořádání valných hromad, což v důsledku znamená menší důvěryhodnost společnosti, která má své sídlo v těchto lokalitách. Nejčastěji se jako daňové ráje uvádějí např. Kajmanské ostrovy, Bahamy, Seychely (tyto dvě země neslavně prosluly jako úkryty našich kontroverzních podnikatelů před zákonem, a to Viktora Koženého a Radovana Krejčíře; ale je třeba zdůraznit, že využívání daňových rájů je naprosto legální cestou, jak snížit své daně) či některé asijské a arabské země. Daňové ráje obvykle jako sídlo svých společností volí spíše menší firmy. Země se zvýhodněným daňovým režimem slouží jako sídlo mnohým velkým a dobře zavedeným společnostem. V Evropě se mezi ně např. počítá Nizozemsko, Lucembursko nebo nově Malta. Tyto země poskytují kvalitní zázemí, poskytují výhodné daňové podmínky (je zabráněno již zmíněnému dvojímu zdanění) a ochranu investic; také mít jako sídlo své společnosti uvedeno některou z těchto zemí, je vždy známkou důvěryhodnosti. Samozřejmě na rozdíl od daňových rájů, je provoz společnosti v těchto státech mnohonásobně nákladnější. Z firem, které mají pobočku i v České republice, využívají daňově zvýhodněného režimu těchto zemí třeba Škoda a. s., ING, RWE Transgas a. s., Vodafone, Česká pojišťovna a mnohé další. Bohatí lidé a podniky ženou ekonomiku své země vždy kupředu a je proto vždy moudré vytvořit takové podmínky, aby tito lidé zůstávali a odváděli svůj příjem své zemi. Podmínky, které jsou v současnosti nastaveny v České republice, podporují pravý opak, tedy vyhánějí bohaté a úspěšné ze země. Je proto třeba v mnohém ulehčit tuzemským společnostem, ať již snížením daním, větší ochranou jejich investic či zmírněním byrokracie.
