Otroctví a dětská práce
štítek Právo čtení na 2 minuty
V našich poměrech se nám to zdá jako něco naprosto nepředstavitelného, co bylo kdysi před několika staletími. V současném moderním světě by to přece ani nebylo reálně možné. Opak je pravdou… I když si to nedokážeme představit, že i dnešní ekonomika různých zemí stojí právě na otroctví a dětské práci, je to tvrdá realita.
Otroctví je všude nezákonné, ovšem v různých podobách bývá tolerováno na celém světě, občas i ve vyspělých zemích. Jednou z největších oblastí, kde je rozšířené otroctví, je jihovýchodní Asie. Místní chudí obyvatelé prodávají své děti,,zprostředkovatelům práce“, kteří jim vyplatí velkou sumu a slibují, že jejich synové budou pracovat v továrnách a dcery jako číšnice. Bohužel většinou se z nich stávají prostitutky… V Indii jsou zase chlapci prodáváni do továren na koberce, kde pak mnoho desetiletí živoří, jen aby se zprostředkovatelům práce vyplatili. A podobně to chodí i v ostatních chudých zemích. Velkým problémem je Čína. Zde totiž nesmí mít rodina více jak jedno až dvě děti, jinak platí velmi vysoké poplatky. Pokud se tedy rodině další dítě narodí, nepřihlásí jej, ale dá jej na výchovu na venkov. Takto nepřihlášených lidí žije v Číně několik milionů! Právě z těchto lidí se nejčastěji stávají otroci.
V současné době máme dvě podoby otroctví – nucenou práci a zotročení kvůli dluhům.
Mezi formy nucené práce patří například „sexuální nevolnictví“. Lidé z chudých zemí jsou vylákáni za hranice s vidinou výdělku jako pomocnice v domácnosti, ovšem když už se za ty hranice dostanou, začne se s nimi velice špatně zacházet, jsou nuceni k prostituci, a většina z nich se už z mravních nebo zdravotních důvodů nikdy nemůže vrátit domů. Klasickou formou nucené práce je stejně jako před několika sty lety únos mladých mužů a žen, kteří jsou svými únosci nuceni pracovat pro nějakého pána na neomezenou dobu.
Zotročení kvůli dluhům může nastat v podstatě kdekoliv na světě. Například námezdní dělník se zadluží, a pokud nemá dluh čím splatit, může jeho pán po něm i pod hrozbou násilí vyžadovat, aby si dluh odpracoval.
Velký problém nastává u dětské práce. Je totiž mnohdy velice těžké rozlišit, kdy je překročena daná mez. Hodně dětí pracuje na farmách svých rodičů, ale pokud jim to zdravotně nebo sociálně nikterak neškodí (chodí pravidelně do školy a tak), není důvod jim v tom bránit. Ovšem dětská práce v továrnách je velice špatná a jen těžko jí lze zabránit. Ovšem bojkotem ze strany odběratelů se například v Indii podařilo v továrnách na koberce dětskou práci téměř zničit. Koberce odtamtud dovážené bývají opatřeny visačkou, která potvrzuje, že při jejich výrobě nebyla použita dětská ani nucená práce. Tedy jediná možnost, jak se aspoň trochu pokusit o odstranění dětské práce je bojkot ze strany odběratelů. Ovšem je to boj na hodně dlouhou dobu.
